Byl mj. členem Studijní skupiny tradičního jazzu Pavla Smetáčka, v letech 1963–1965 členem populární skupiny Olympik, s níž účinkoval také v divadle Semafor. Rok pracoval jako vedoucí provozovny a poté šel na konzervatoř (1963–1966), vedle hry na bicí studoval také folklór, hru na klavír a na zobcovou flétnu. Na udání se v době pražského majálesu v roce 1965 dostal na půl roku do vazby a byl odsouzen na tři roky podmíněně za podvracení republiky, nakonec však obdržel dispens a odjel s černým divadlem Jiřího Srnce na 14 měsíců do USA (vystupoval tam mj. v TV pořadech Ed Sullivan Show a Hollywood Palace). Do roku 1969 pak hrál v západní Evropě. Pro divadlo Semafor založil skupinu Shut Up, po odchodu z divadla v roce 1972 založil Skupinu F. R. Čecha, v níž se objevila řada později známých zpěváků (např. Jiří Schelinger). Publikoval v dlouhé řadě deníků a časopisů, byl redaktorem rozhlasového Mikrofóra (1978), moderátorem (TV seriály Ring volný, Písničky včera, dnes a na zítřek, Velké ucho), dramaturgem, producentem, organizoval rockové festivaly (Beat salón), zpíval, nahrál svou hudbu k inscenaci Páralovy hry Mladý muž a bílá velryba (Divadlo F. X. Šaldy, Liberec 1975). Archiv čs. rozhlasu eviduje 1 200 skladeb, které natočil; vydal 250 zvukových nosičů, mezi něž patří i jeho knihy načtené jím samým.
Jako herec se uplatnil v televizi a ve filmu. Psal scénáře televizních seriálů a TV pořadů, s Petrem Novotným i scénáře filmů, např. Přátelé bermudského trojúhelníku (1987), Sedm hladových (1988). Založil Prozatimně osvobozené divadlo Františka Ringo Čecha (1983), později přejmenované na Čechovo prozatimní osvobozené divadlo, a jako manažer a dramatik uvedl hry Loupežníci na Chlumu aneb Statečná Bibiána (1985), Dívčí válka (1985), Smějeme se se Shakespearem aneb Vraždící maniak (1987, podle níž napsal TV trilogii Třikrát s Wildou), Perníková chaloupka (1987), Pravda o zkáze Titaniku (1988), Sjezd za vaše peníze (1990), Oheň a voda (2004), Na Brusel, Vávro, na Brusel (2004). Napsal přes pět set písňových textů, pro něž razil termíny městský folklór a prvobytně pospolná poezie. Mnoho jich vyšlo v edici Zpíváme s kytarou (do r. 1985). Je zastoupen ve sbornících textů Karel Gott ’78 (Supraphon, Praha 1978), Verše pod osnovou (Panton, Praha 1986), 99 písní Olympicu (BestI.A., Praha 1994), spolu s Jaromírem Tůmou Čtyři hrají rock (Panton, Praha 1986), Ivan Mládek: Příběhy z divokého východu (Riosport-press, Praha 1991), Hádej, kam půjdem na flám (Kredit, Praha 1992), Kde, kdy a jak knihu nejraději čtu (AZ servis, Praha 1993), Snídaně s Novou (Forma, Praha 1995), Jedeme do Anglie (tamtéž, 1996), Jiří Schelinger, Jiří Šlitr, Jiří Hrzán (Formát, Praha 1998), Herci malují (Knižní klub, Praha 1999).
Knižně vydal verše Půl a půl je celá (Albatros, Praha 1978, také slovensky) a řadu knih různých žánrů: Z mého života (Komise pro tisk a informace ÚV Svazu hudebníků, Praha 1983), Ruský týden (Kredit, Praha 1990), Dívčí válka (Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem 1990), Ringo v Annonci (Carmen, Praha 1991), Můj boj (Studio dobré zábavy/nakladatelství Kredit, Praha 1993), Ringo (rozhovor s Janem Czechem; Venkov, Praha 1993), Jiří Schelinger: Život a… (s Petrem Bošnakovem a Milanem Schelingerem; Orba, Praha 1994), Češi a jejich samičky 1 (Arkanum, Praha 1995), Češky a jejich samci 2 (Jaroslav Ředina, Praha 1996), Proč ta sova tolik houkala. Hú Is Hú is hú is hú is hú (Eminent, Praha 1998), Pra pra pra… (Pilsen Press, Plzeň 2001), Titanic aneb Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá / Ruský týden (Ikar, Praha 2002), Cucurucuců (Ikar, Praha 2003). S Petrem Novotným připravil cestopis Jako Čuk a Gek (tamtéž 2008).
Zdroj: Literární encyklopedie Salonu Práva
Medailon je aktuální k 1. 1. 2010
