Doporučujeme knihu

 - obal knihy

Literární pozvánky

Březen 2011

«
»
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Autoři

Václav CÍLEK

Share |

Esejista, překladatel a geolog Václav Cílek se narodil 5. 11. 1955 v Brně, ale střední školu navštěvoval mj. i v Tanzanii 1969–1970 (otec tam pracoval jako geolog). Poté vystudoval Hornickou průmyslovou školu v Příbrami (1970–1974) a geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1974–1979).

Od roku 1980 pracuje v Geologickém ústavu Akademie věd ČR (v roce 2004 se stal jeho ředitelem), v letech 1994–2001 také na částečný úvazek v Centru teoretických studií (společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR). Václav Cílek je laureátem Ceny Toma Stopparda (2004) za esejistické dílo.

Zabývá se otázkami spjatými s klimatickými oscilacemi a vývojem české krajiny. Přednáší či přednášel na Filozofické fakultě UK, Fakultě humanitních studií UK a na různých zahraničních univerzitách. Je kmenovým autorem měsíčníku Vesmír, dále publikoval či publikuje v novinách a časopisech Archeologické rozhledy, Aragonit, Architekt, Český kras, Geotechnika, Hospodářské noviny, Host, Lidé a země, Lidové noviny, Logos, Minerál, Mladá fronta Dnes, Mladý svět, Ochrana přírody, Památky a příroda, Právo, Proglas, Prostor, Reflex, Respekt, Sondy, Souvislosti, Speleo, Slovenský kras, Stavba, Týden, Veronica, Věstník Českého geologického ústavu, Zprávy památkové péče, Živa; na internetu např. na portálu www.scienceworld.cz.

Napsal řadu učebnic a odborných publikací, např. Podzemní Praha: soupis podzemních objektů hlavního města a vybraná bibliografie (Česká speleologická společnost Zlatý kůň, Praha 1995), Přírodopis IV pro 9. ročník základní školy (Scientia, Praha 2000) a Metodické pokyny pro učitele k učebnici Přírodopis IV (tamtéž, 2002), byl mj. editorem publikací Archeologie a jeskyně: sborník věnovaný památce archeologa Františka Proška (1922–1958) (Česká speleologická společnost Zlatý kůň, Praha 1997) a Pseudokrasový sborník (s J. Adamovičem; tamtéž 2002). Je spoluautorem publikací Velká kniha o klimatu Zemí koruny české (s J. Svobodou a Z. Vašků; Regia, Praha 2003), Střední Čechy. Příroda, člověk a krajina (s V. Ložkem, a J. Kubíkovou; Středočeský kraj a Dokořán, Praha 2003), Vstoupit do krajiny. O přírodě, paměti středních Čech (s P. Mudrou, V. Ložkem, P. Špryňarem a kol., s CD; tamtéž, Praha 2004), Město a řeka (ed. P. Augusta, Milpo, Praha 2005), Nezapomenout na ryby (ed. L. Teplý, Fotep, Brno 2005), Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny (s J. Sádlem, P. Pokorným, P. Hájkem a D. Dreslerovou, Malá skála, Praha 2005), Pravěká Praha (s kol. autorů, Libri, Praha 2005), Krásnohorská jaskyňa (s J. Stankovičem a kol., Buzgó, Rožňava 2005), Středoevropská krajina a její proměny. Krajina budoucnosti a kvalita života (s J. Kenderem a kol., Ministerstvo životního prostředí, Praha 2005), Haldy – Arizona. Pozůstatky důlní činnosti v okolí Kladna: dobře nebo špatně? (katalog k výstavám Ostrovy z ráje v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích a Haldy – Arizona v Zámecké galerii města Kladna, Hornický skanzen Mayrau a Zámecká galerie města Kladna, 2006), Přírodní klenoty České republiky (s kol., Academia, Praha 2006), Santiniho cesta za světlem. Putování plzeňským krajem (s V. Dudákem, MH Beroun/Štěstíčko Plzeň 2006), Krásná, černobílá Poldi. Joef Hoffmann, evropský architekt v Kladně (s M. Hartlem a R. Schmelzovou, Společnost Poldi Hütte, Kladno, 2007), Něco překrásného se končí. Kolapsy v přírodě a společnosti (s kol., Dokořán, Praha 2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s M. Korbou a M. Majerem, Eminent, Praha 2008), Zelená architektura.cz. Architektura, krajina, udržitelný rozvoj, inspirace přírodou (s P. Kratochvílem a J. Tywoniakem, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 2008), Jan Palach: prostor a místo (s kol., Filozofická fakulta UK, Praha 2009), Bohouš a Dáša: Klima v tísni (s kol., Člověk v tísni, Praha 2009). Za svou nevlivnější publikaci považuje účast spolu s kolektivem asi 60 autorů na Encyklopedia of Life Support Systems, Theme 1.1 „The Earth System: History and Natural variability“ (UNESCO, 2002, 2008, EOLSS Publishers, Oxford).

Je autorem bibliofilií Píseň pro odcházející duši (Sua liberans, Praha 1997) a Cestou z Margecan (Bonaventura, Praha 2009). První knihou, která zaznamenala značný čtenářský ohlas a zařadila jej mezi současné uznávané esejisty, byly Krajiny vnitřní a vnější. Texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrúdlu a také o tom, proč lezeme na rozhledny (Dokořán, Praha 2002). Následovaly Makom. Kniha míst (tamtéž, 2004), Tichý břeh světa (s fotografiemi Hany Rysové, Dokořán, Praha 2005), Tsunami je stále s námi. Eseje o klimatu, společnosti a katastrofách (Alfa Publishing, Praha 2006), Borgesův svět (Dokořán, Praha 2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s V. Kašíkem, tamtéž 2007), Dýchat s ptáky. Obyčejné texty o světle paměti, pravdě oblaků a útěše míst (tamtéž 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (tamtéž 2009) a soubor dosud nepublikovaných i již publikovaných textů Krajina z druhé strany. Poznámky ke knize závojů a čar (pro edici Knihovna ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 vydalo občanské sdružení Malovaný kraj Břeclav 2009).

Přeložil či spolupřeložil řadu knih, překládá mj. čínské filosofické texty: Mrtvá kočka: sbírka zenových říkadel, překážek, básniček a povídek (Pražská imaginace 1990, přepracované vydání Dokořán, Praha 2002), Kuo-an Š-Jüan – Deset obrazů krocení býka (Dokořán, Praha 2004), Lao-c’ – Tao te-ťing. O tajemství hlubším než hlubina sama (tamtéž, 2005). Věnuje se také sestavování autorských výborů, např.: V. Furch – Sépiové malby (tamtéž 2006), V. Nezval – Můj tučňák. Divné básně (tamtéž 2008), E. Gorey – Kuriozní lenoška a jiné příběhy (s J. Kočovou, tamtéž 2008).

Kromě toho je autorem asi 200 vědeckých prací a psal kapitoly do zhruba dalších dvaceti knih – mj. Praha a Vltava (Milpo, Praha 2004), Prokopské a Dalejské údolí (Consult, Praha 2003), Mezolit severních Čech (Archeologický ústav, Brno 2004) aj. Byl editorem a spoluautorem obsáhlé monografie Střední Brdy (ČSOP, Příbram 2005) aj. Pro Českou televizi pracoval na řadě projektů, z nichž nejznámější je desetidílný seriál Podzemní Čechy (2001). Spolupracoval také na CD nahrávek z barokních kostelů bubeníka Pavla Fajta Souhvězdí Santini (Respekt Publishing, Praha 2009).

 

(Převzato z Literární encyklopedie Salonu Práva LES)

Medailon je aktuální k 1. 1. 2010

Kontakty a odkazy

E cilek@gli.cas.cz

T 220 922 392, 233 087 209

 

Rozcestník k výstupům V. Cílka v médiích

Patřím ke štolám a trpaslíkům, říká geolog a filosof Václav Cílek - novinky.cz, Zdenko Pavelka, 27.7.2011

 
© 2014 VIZUS | webmaster | Používáme redakční systém Vizus CMS