Doporučujeme knihu

Aby radost nezmizela

Sborník vznikl po náhlé smrti básníka, rebela a manažera Plastic People Ivana Martina Jirouse.

Doporučujeme akci

Literáti před kamerou

Projekce dokumentů Martina Langera o současných českých básnících s autorskými čteními.

13. února 2012, 19:00, Čítárna Unijazzu, Jindřišská 5, Praha 1 (budou číst L. Kasal a B. Správcová)

Literární pozvánky

«
»
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29        
ilit malá

Autoři

Miroslav KORYČAN

Share |

Básník a výtvarník Miroslav Koryčan (známý také pod přezdívkou Korýš) se narodil 6. 6. 1938 v Předmostí. Patří k nemnoha českým beatnikům jak ničemu nepoplatnou tvorbou, tak důsledně outsiderským způsobem života. Mnoho let žije ve Středoklukách u Kladna na statku, který sochař Aleš Veselý od 70. let proměnil v ateliér a pozoruhodnou vlastní galerii.

Po maturitě na strojní průmyslovce v Přerově (1957) ho armáda povolala k technickým praporům, ale záhy jej propustila. Poté se pokusil studovat nejprve na Elektrotechnické fakultě VUT v Brně a matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, současně na Filozofické fakultě brněnské univerzity navštěvoval přednášky z estetiky a lingvistiky, ale studia nedokončil a v roce 1963 se odstěhoval do Gottwaldova (dříve i nyní Zlína), kde pracoval ve Výzkumném ústavu syntetického kaučuku. V roce 1964 přesídlil do Kralup nad Vltavou, kde pracoval do r. 1970 v kaučukárně, v letech 1966–1967 učil zároveň matematiku na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Později vystřídal více než třicet příležitostných zaměstnání (výzkumník ve VÚ automatizačních prostředků, výčepní, hrobník, úředník bytového podniku, údržbář, kotelník aj.). Od 60. let se věnuje výtvarné činnosti – vystavoval především v letech 1969–1970 na četných skupinových výstavách v zahraniční (Amsterodam, Curych, Rio de Janeiro aj.), je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, několik výstav, většinou s večery jeho poezie, se uskutečnilo ještě v 90. letech.

Psát začal pod vlivem Františka Hrubína, poprvé se představil v roce 1962 v Gottwaldově pásmem Mládí u plotu. Od r. 1965 se věnoval experimentální (konkrétní) poezii, hodně pod vlivem přátelství s Jiřím Kolářem a Josefem Hiršalem. Poprvé publikoval ve Výtvarné práci (text Obrana dotýkání), později v časopisech Dialog, Vokno, Moderní analfabet, Literární noviny, Iniciály. Obsáhlý strojopisný konvolut Kombinatorická poezie (z konce 60. let) nevyšel podobně jako další práce (transformační texty, vizualita a partitury atp.) z let 1970–2000 – Potkání potkani, Texty syna (tesařova), Situace, Texty z let 70–71, Texty z roku 1990, Vy/hlásky, Kolika lidem – jsou uloženy v Památníku národního písemnictví v Praze.

Knižně vyšly sbírky Vláda slova (kořeny koření) (Torst, Praha 2000), Pršení (h)lásek v dešti slov (Cherm, Praha 2003), Středoplk (Petrov, Brno 2004), výbor Zamračená židle (Kalich, Praha 2005) a Kormidla (ne)paměti (Dybbuk, Praha 2009).

 


(Převzato z Literární encyklopedie Salonu Práva LES)

Medailon je aktuální k 1. 1. 2010 

Kontakty a odkazy