Prozaik, esejista, dramatik a publicista Jiří Kratochvil se narodil 4. ledna 1940 v Brně. Vystudoval češtinu a ruštinu na Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně, poté pracoval jako učitel na střední škole, knihovník, archivář, jeřábník, pomocný dělník, noční hlídač, telefonista, topič, památkář a redaktor v brněnské filiálce Českého rozhlasu.
Za svoji literární činnost obdržel ceny Toma Stopparda (1991), Českých knihkupců (1993), Literárních novin (1993), Egona Hostovského (1996), Karla Čapka (1998) a Jaroslava Seiferta (1999). Dnes je ve svobodném povolání. Žije v Moravském Krumlově.
Pro románovou tvorbu Jiřího Kratochvila jako by platilo výstižné a zároveň často se opakující rčení, že jde o autora neustále píšícího jednu a tutéž knihu. Do určité míry se o tuto charakteristiku zasloužil sám spisovatel, který ve svém debutu Medvědí román (dokončeném již v polovině 80. let) velice detailně rozpracoval svou poetiku moderního a posléze postmoderně strukturovaného vypravěčského pásma, ovlivněného zprvu zejména experimentální literaturou 60. let. Většina jeho následujících prozaických opusů představuje v prvé řadě vynalézavé varianty takového „nekonečného příběhu“, do nějž Kratochvil vkládá svou postmoderní filosofii dějin jako statického společenství, zasaženého entropií dějinnosti - a také příběhovosti nebo naopak antipříběhovosti. Umělec jako jeden z prvních v české próze z konce 20. století programově, počínaje Medvědím románem (později vydaném v původní, neredukované verzi s názvem Urmedvěd), uplatňoval koncepci „románu jako otevřeného systému“, opírající se o princip fabulační hry. Jejím důsledkem má být recepce předkládaného díla coby nedokončeného, teprve vznikajícího textu, uskutučňujícího klasický postulát „work in progress“. V Kratochvilových románech, analyzujících možnosti formální výstavby daného epického žánru a využívající v maximální možné míře principů intertextuality, mají zásadní význam groteskní, fantastické a bizarní prvky, nejednou vyznívající jako fenomény tragikomična či tragigroteskna. V souladu s jazykovou mnohovrstevnatostí své narace dovede prozaik spontánně obměňovat a proměňovat sémioprostory jednotlivých příběhů, vkládat do nich motivy zvířecího eposu nebo momentů reinkarnace, přičemž nejednou formou literární citace využívá osvědčených postupů moderní světové literatury (zároveň ale i tuzemských literátů, například Ivana Vyskočila nebo dlouholetého exulanta Milana Kundery) včetně tzv. pokleslé či populární produkce. Jiří Kratochvil je také tvůrcem literární esejistiky, v níž přichází mj. s „vyznáním postmodernisty“ a medituje nad potěšením z klasického lust zum fabulieren (Příběhy příběhů, Vyznání příběhovosti), jakož i celé řady dramat, určených především pro rozhlasové nastudování (Slepecká cvičení, A babička slaví devětadevadesáté narozeniny). Vedle erbovní postmoderní linie píše rovněž knihy, v nichž preferuje tradičnější vypravěčské postupy a jejichž těžiště spočívá především ve vzpomínkách nebo fejetonistických retrospektivách spisovatelova dětství a mládí. Též v těchto knihách ale nezastírá postmoderní či experimentální impulsy: například v retrorománu Avion se nechává inspirovat avantgardní architekturou meziválečného Brna, leč opět dospívá k obrazu světa jako labyrintu, konstruovaného i prostřednictvím mnoha aluzí ke knihám klasiků, modernistů či postmodernistů.
(vn)
Medailon je aktuální k 1. lednu 2008.
Rozhovor Mileny M. Marešové Pán příběhů, spisovatel Jiří Kratochvil, o svých úzkostech i radostech (iDNES.cz, 17. 9. 2010)
JANOŠKOVÁ, Katežina. Truchlivý bůh Milana Kundery a Jiřího Kratochvila. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2006.
SCHWARZ, Wolfgang W. "Neofantastika" v novější české literatuře: Kratochvil − Borges − Čapek. In Česká literatura na konci tisíciletí II. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2001.
ŠVÉDOVÁ, Marie. Autointerpretace v prózách Jiřího Kratochvila. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2006.
ŠVÉDOVÁ, Marie. Prostor v románové tvorbě Jiřího Kratochvila. Magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
Autorská práva v zahraničí
Literární agentura Dana Blatná, www.dbagency.cz
