V l.1948–1949 se jako novinář zúčastnil první židovsko-arabské války. Poté nastoupil jako redaktor Československého rozhlasu. V r. 1950 dostudoval Vysokou školu politických a sociálních věd. Od r. 1958 působil jako redaktor týdeníku Mladý svět a od r. 1960 jako scenárista Filmového studia Barrandov. Po srpnové invazi opustil tehdejší Československo. Po Jugoslávii a Izraeli se usadil ve Spojených státech, kde přednášel o filmu a literatuře na Americké univerzitě ve Washingtonu. V l. 1995–1997 byl šéfredaktorem české verze časopisu Playboy.
Zkušenost holocaustu byla pro Arnošta Lustiga zásadním životním prožitkem a zároveň ústředním inspiračním bodem jeho literární práce. Ve svém díle Lustig neřeší obecné mechanismy válečného konfliktu, ale neúnosnost konkrétního osobního strádání. Jeho hrdinové jsou obyčejní nevýznamní lidé, zatížení tragickou zkušeností koncentračního tábora. Prožitá traumata, absurdní prostředí i neustálé ohrožení života kontrastují s vnímáním mnohdy citově nezralých, mladistvých jedinců. Hlavními postavami Lustigových příběhů jsou často ženy (Kateřina Horovitzová, Hanka Kaudersová či hrdinky Židovské trilogie: Lea, Colette a Tanga), které syndrom prožitého pronásleduje nebo dokonce ničí i v okamžiku znovu nabyté svobody (Dita Saxová). Mužští hrdinové se často potýkají s problémem útěku či kolaborace (Démanty noci, Porges, Můj známý Vili Feld aj.). Rozsáhlá literární tvorba Arnošta Lustiga je omezena konkrétní tématikou, což je menší problém než její restrikce kvalitativní. Povídky Arnošta Lustiga, psané v šedesátých letech dvacátého století, jsou v souladu s dobovou poetikou, ponuré, střízlivé, s výraznými prvky psychologické reflexe. Jejich racionální dramatičnost a věcná obraznost vytvářejí celkové napětí. Pozdější dílo nese známky rozmělnění: problémem není námětová monotematičnost, ale ztráta původní vnitřní dynamiky. Reálný podklad tu dostává vyčerpanou, podivně surreálnou masku (Krásné zelené oči). Arnošt Lustig se rovněž podílel na filmové realizaci svých povídek. V roce 1962 to byl Transport z ráje se Zdeňkem Brynychem, o dva roky později s Janem Němcem film Démanty noci. Po návratu z exilu do České republiky byl Arnošt Lustig vyznamenán Cenou Karla Čapka. V roce 2005 nakladatelství Mladá fronta převzalo (po nakladatelstvích Odeon a Hynek) vydávání jeho Spisů. V roce 2009 byl Lustig mezi 14 nominovanými na mezinárodní Man Bookerovu cenu, mezinárodní obdobu známého britského literárního ocenění. V roce 2008 získal mezinárodní literární Cenu Franze Kafky. Vposledních letech úzce spolupracoval s pražskou Společností Franze Kafky.
(mmm)
Medailon je aktuální k 26. únoru 2011
Rozhovor s Markétou Mališovou (Literární noviny, 9/2011)
Bilanční článek Ondřeje Nezbedy Hemingway z pražské Libně (Respekt, 10/2011)
HEJTMÁNKOVÁ, Lenka. Židovské hrdinky v prózách Arnošta Lustiga Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a Nemilovaná (Z deníku sedmnáctileté Perly Sch.). Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
CHYTILOVÁ, Ingrid. Kategorie času v románu Arnošta Lustiga Krásné zelené oči. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
LACINOVÁ, Veronika. Ženské postavy v díle Arnošta Lustiga. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2005.
