Básnířka a překladatelka, dívčím jménem Olga Popková, se narodila 8. listopadu 1933 v Praze. Skautskou přezdívku Inka začala užívat velmi záhy a už od ní neopustila. Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou a od konce padesátých let prošla celou řadou zaměstnání, pracovala mimo jiné jako vývojářka, pomocná dělnice nebo technická překladatelka. Debutovala roku 1963 v deníku Průboj a v následujících letech vycházely její verše především časopisecky.
Na konci 60. let byla zaměstnána ve Filmovém studiu Barrandov, kde působila mj. jako statistka ve filmu Františka Vláčila Markéta Lazarová. V dalších letech, kdy byla bez pevného zaměstnání, náležela k autorskému okruhu poetické vinárny Viola, vedené Jiřím Ostermannem. Právě tvůrčí okruh Violy, který svou nonkonformní povahou reprezentoval umírněnější obdobu amerických beatniků, ovlivnil autorčino směřování a poezii související s neideologizující básnickou generací poloviny 60. let.
Po vstupu sovětských vojsk v roce 1968 emigrovala do Mnichova, kde působila ve státní knihovně, jako učitelka češtiny na jazykové škole a souběžně se občas uplatnila i jako tlumočnice. Příležitostně také publikovala v exilovém časopise Text, v českých novinách vydávaných v Mnichově i v západoněmeckém tisku. V současné době píše česky i německy.
Zdroj: Slovník české literatury, včetně fotografie
Medailon je aktuální k 1. březnu 2011
