V Londýně studoval angličtinu, v bavorském Mnichově na překladatelské odborné škole angličtinu, ruštinu a italštinu (The Pitman School of English, Sprachen- und Dolmetscherinstitut München, obory přírodní vědy a technika).
Žije v Mnichově, pracuje jako překladatel. Kromě literární tvorby se věnuje malbě, kresbě a mail artu (mj. výstava v New Yorku v roce 1987 v galerii Wooster 22 / SoHo, NYC spolu s Ik Joong Kangem a Michaelem Oelemannem, Throw Everything Together And Add), od roku 1984 do roku 2009 byl členem bavorského Profesního svazu umělců BBK (Berufsverband Bildender Künstler). Zakladatel internetového projektu Coporuce (2001). Poprvé publikoval v roce 1971 (německé básně a povídky v knize Junge Ulmer Autoren, za povídku Binci Minzi obdržel cenu Ulmer Neues Theater 1970.
V roce 1999 vyšla sbírka jeho básní Nix verstehen (Vetus Via) a próza Přímý přenos (Votobia), sestávající z mail artových pohlednic zasílaných Ladislavu Daňkovi. Další texty vyšly v časopise Psí víno (poprvé v č. 39/2007), v antologii Vertikální nostalgie (Votobia 2002), v knihách Jana Vraka (Osm hlav, Votobia 2000; Potom, Votobia 2003), v Dobré adrese (8/2007), almanachu Wagon (I/2008), v časopise Souvislosti (2008) a Weles (2008). V Revolver Revue č. 75/2009 vyšla autorova povídka Nomen-omen.
Svitavské Divadlo C uvedlo hru Slon (původně napsaná v němčině jako Geschichte eines Elefanten, inscenace Karl Suppe Theater, Kassel ve spolupráci s Albertem Völklem a Stefanem Beckerem, první polovina 90. let, cena Spolkové země Schleswig Holstein za divadelní hru pro děti měsíce) podle jeho stejnojmenné povídky; hra byla oceněna na festivalu Jiráskův Hronov. O jeho literární tvorbě byly natočeny filmy Jana Dadáka (pro Salon, ČT 2) a Thomase Büsche a Sabine Küper (The Story of Water Sprite podle povídky Rialto, napsané původně v němčině, 2005). Většina jeho rukopisů dosud nevyšla. Má pouze české občanství.
Medailon je aktuální k 1. 11. 2010