Ladislav Nebeský (28. 1. 1937, Jilemnice), autor experimentální poezie, matematik, žije v Praze. Vystudoval MFF UK v Praze; působil jako docent na FF UK; věnuje se matematickým modelům v lingvistice a teorii grafů.
Od poloviny 60. let vytvářel texty založené na umělém kódování, zejména tzv. binárními básněmi (využívajícími binárního kódu) obohatil soubor experimentálních technik. V 60. letech se účastnil domácích i zahraničních výstav vizuální poezie a časopisecky publikoval doma i v zahraničí. Výbor Ze zázubí na přelomu 60. a 70. let již nemohl vyjít. Výběr jeho prací z r. 1968 obsahuje soubor Osm binárních básní (Editio nova, Brno 1996). K tomuto typu tvorby se Nebeský vrací až v pol. 90. let, zajímá ho především neviditelnost znaků. Jeho novější tvorba se objevila např. na výstavě Klubu konkrétistů (Opava 2001), samostatné výstavě (Minigalerie 6.15, Zlín 2005) i v básnických sbírkách Bílá místa (Dybbuk, Praha 2006) a Za hranice stránek (Dybbuk, Praha 2008). O experimentální literární tvorbě publikoval teoretické stati (Česká literatura aj.). Své práce vystavoval na expozicích vizuální poezie, publikoval v rámci antologií a časopisecky (viz např. Robert Ibrahim – průřez Nebeského tvorbou a studie o ní v Tvaru 9−11/2005). Řada starších básnických souborů experimentální poezie L. Nebeského zůstává v rukopisech.
Zdroj: Almanach Wagon
