Autoři
Jan PELC
Jan Pelc se narodil 15. dubna 1957 v Podbořanech. Vyrůstal v Klášterci nad Orlicí, vyučil se strojním zámečníkem. Pracoval v prunéřovské tepelné elektrárně. Do prostředí svého dospívání zasadil děj svého nejslavnějšího románu …a bude hůř.
Jan Pelc je spisovatel „temné strany“, undergroundu a rockové scény, nekonvenčních antihrdinů a tematické provokace. Středem spisovatelova zájmu jsou postavy nezřízeně holdující alkoholu, kuřivu a sexu. Vyústění jeho příběhů a povídek není neočekávané či šokující, spíš očekávaně negativní. Je-li možné některý závěr považovat za pozitivní nebo dokonce za nadějný, pak má výraznou příchuť groteskní performance. Setrvalým a výrazným rysem próz Jana Pelce je jazyk plný vulgarity, násilnický, sexistický, drsně rozjívený do pitvorného černého humoru. Nejznámějším Pelcovým dílem je román …a bude hůř, napsaný v emigraci a poprvé vydaný v roce 1985 v exilovém nakladatelství Index; v českém prostoru se dočkal vydání až po roce 1989. Kniha se v roce 2007 dočkala filmové podoby.
Děj kontroverzního románu se převážně odehrává v totalitních severních Čechách. Jeho protagonisté se snaží „vyžít“ za stávajícího režimu: jedni to řeší přizpůsobivým podlézáním, těch je většina, druzí, reprezentovaní dospívajícím „rebelem“ Olinem, pak opakujícími se a většinou minimálním úspěchem končícími vzpourami. Jejich síla ale graduje: jestliže zpočátku spočívá maximálně v délce vlasů a pracovní nekázni, postupně se řetězí do otevřeného surového boje o přežití. Autor v knize zachytil malou českou obdobu nedosažitelné květinové generace, ale především pocity své vlastní generace, která bývá nejvýstižněji charakterizována jako „ztracená“. V tomto obzoru je Pelcův román dílem kultovním. Hlavní hrdina, podobně jako jeho tvůrce, řeší svoji situaci emigrací, způsobem uvěřitelným jen pro absolventy reálně socialistického školení. Také nalezená svoboda záhy ukazuje své meze, podobně jako možnost vzájemného porozumění emigranta a těch, kteří zůstali a „trpěli“. To je již námět další prózy Jana Pelce, volného pokračování Olinových osudů, nazvané …a výstupy do údolí. Odehrává se v Česku, kam se hlavní hrdina z emigrace navrací. Osud venkovského prosťáčka, jenž se náhodou a nedobrovolně stane partyzánem v knize …a to mi nemůžete udělat, i povídková tvorba vydaná např. v souborech …a máš mě rád?, …a golpotoni táhnou nebo v novince …a poslední kouř, se většinou upínají do monotónního toku běžného života, z něhož se autor, prostřednictvím svých postav, snaží zachytit střípky neobvyklého, bizarního či jedinečného, co sice nevystupuje nad povrch průměrné šedi, ale přesto ji naplňuje zvláštním, neuchopitelným štěstím. Protipólem nadále zůstává potřeba vnitřní osobní svobody, stupňované k totální nezávislosti a stále nové omezující hranice, které se ukazují všude, ve zřízení totalitním i posttotalitním.
Pelcovým hrdinům jde především o absolutní, anarchistickými prvky prodchnutou volnost. Nepřítelem tak mohou nakonec být například i veskrze demokratické, ale do absurdity dovedené evropskounijní zákony. Démon totality z pohledu Jana Pelce totiž nikdy nespí. Svérázným výstřelkem či dodatkem je v tvorbě Jana Pelce próza Basket Flora. Výrazně hrubými a neotesanými tahy vedený příběh originálního, byť brutálního detektiva Basketa Flory a jeho protihráče Démona zločinu existuje též v komiksové podobě. Do té byl převeden jugoslávským kreslířem Andrejem Sujetovem Kostićem. Dílo, ačkoliv je zasazené do českých reálií, v mnohém odkazuje jak k tradici americké drsné detektivní školy, tak k slavnému komiksovému (a filmovému) Sin City, městu hříchu. Knihy Jana Pelce vycházejí od poloviny devadesátých let minulého století výhradně v pražském nakladatelství Maťa. S Pelcovou tvorbou je též bytostně spojena existence a produkce „underpunkové“ hudební skupiny nazvané A bude hůř.
(mmm)
Medailon je aktuální k 1. lednu 2011
Kontakty a odkazy
Jan Pelc: ...a bude hůř - Čtenářský deník, 7.5.2011
A bude hůř: Československo bez příkras a pelíšků - aktuálně.cz, Irena Hejdová, 25.4.2007