Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze (1972) nemohl z kádrových důvodů studovat na vysoké škole a až do r. 1990 byl zaměstnán v Hydrometeorologickém ústavu. V letech 1971–1977 navštěvoval bytový seminář Jana Patočky, v r. 1990 obdržel titul Mgr. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (doktorát 1998, habilitován 2003). V l. 1990–1992 pracoval v Archivu J. Patočky v Centru pro teoretická studia Akademie věd ČR a UK v Praze, od roku 1992 působí v Ústavu filosofie a religionistiky FF UK v Praze. V l. 1992–1995 vyučoval na Středoevropské (Sorosově) univerzitě v Praze, rok 1992 strávil na studijním pobytu ve vídeňském Institut für die Wissenschaften von Menschen. Poté začal přednášet také na Akademii výtvarných umění a FAMU a spolupracovat s Ústavem dějin umění AV ČR a s Centrem pro fenomenologická bádání. Specializuje se především na současnou francouzskou filosofii a vztahy mezi filosofií a uměním. Překládá z francouzštiny a němčiny. Za přípravu samizdatové edice děl J. Patočky získal v r. 1990 Výroční cenu Akademie věd (spolu s I. Chvatíkem, P. Koubou, J. Vítem a R. Paloušem). Od r. 1989 publikoval v časopisech Přítomnost, Výtvarné umění, Kritický sborník, Scéna, Tvar, Nové knihy, Literární noviny, Česká literatura, Divadelní noviny, Prostor, Filosofický časopis, Svět a divadlo, Umělec/Artist, Iluminace, Reflexe, Mesotes aj., pravidelně přispívá do Lidových novin. Je i spoluautorem publikací o výtvarném umění či katalogů výstav, např. Současné umění (společně s K. Srpem a O. Malou; Galerie hlavního města Prahy, 1998). Překládá zejména filosofickou literaturu, mj.: E. Fink – Hra jako symbol světa (Čs. spisovatel, Praha, 1993), J. Derrida – Texty k dekonstrukci (Archa, Bratislava 1993), T. Bernhard – Wittgensteinův synovec (Prostor, Praha 1996) a Korektura (tamtéž, 1998), M. Merleau-Ponty – Viditelné a neviditelné (OIKOUMENH, Praha 1998), J. Baudrillard – Amerika (Dauphin, Praha 2000), E. Husserl – Idea fenomenologie (OIKOUMENH, 2001), G. Deleuze – Co je filosofie? (tamtéž, 2001), J.-F. Lyotard – Putování (Herrmann a synové, Praha 2001). Je autorem knih Úvod do (současné) filosofie (Herrmann a synové, 1992), Znaky každodennosti čili Krátké řeči téměř o ničem (tamtéž, 1993), eseje Globální šachy (in V. Bělohradský, J. Gogola aj.: – Eseje o nedávné minulosti a blízké budoucnosti; G+G, Praha 1999), dále knih Majestát zákona (Herrmann a synové, 2000), Dublety (spolu s M. Marcellim; Kalligram, Bratislava 2002), Filosofické obrazy (ve spolupráci s malířem Rudolfem Filou; K. K. Bagala L. C. A., Bratislava 2003), Průvodce po filosofickém myšlení pro středně nepokročilé (Herrmann a synové 2003) a Myšlení obrazem (Herrmann a synové, Praha 2009).
(Převzato z Literární encyklopedie Salonu Práva LES)
Medailon je aktuální k 1. 1. 2010
