V roce 1954 pracoval nejprve jako referent hospodářské služby v Oděvním obchodě a studium práv ukončil teprve roku 1955. Do r. 1960 působil v podniku Doprava státního obchodu. V l. 1960–1983 byl právníkem České státní pojišťovny, zpočátku jako likvidátor pojistných událostí, pak vedoucí likvidační služby. Od r. 1983 pracoval pro různé plzeňské podniky, v r. 1990 odešel do důchodu. V 90. letech přednášel na Západočeské univerzitě filosofii i teorii hudby. V r. 1949 absolvoval studia klavírní hry, v r. 1951 kompozici. Soustavněji komponovat začal od roku 1960, složil přes sto skladeb: klavírní a komorní hudbu, smyčcová kvarteta, symfonie. Od poloviny 80. let skládal písně, jejich cyklus vyšel na CD Před hudbou, po hudbě (Český rozhlas Plzeň, 2002; titul inspirován Ortenovou básní Po hudbě). Následovala CD Komorní hudba a Klavírní tvorba (tamtéž 2005). Své skladby výjimečně i veřejně také provozoval a uváděl je v rozhlase. Jako představitel Západočeského hudebního centra inicioval festival Tribuna komorní písně. Jako tisky vydal řadu hudebnin. Poezii začal psát na vojně a využíval ji při své hudební tvorbě, v normalizačních letech se však věnoval hudbě a znovu psát začal až roku 1992 především proto, aby zachytil svůj vztah k Vícovu, usedlosti, kterou jeho rodiče koupili roku 1935 a která se stala jeho druhým domovem. Publikoval v Pojistném obzoru, Hostu do domu, Plzeňském deníku, Spektru, Plzeňském literárním životě, na internetu na serveru Prácheňská rezonance (www.v-art.cz/). Z němčiny přeložil verše rakouské autorky Kláry Kottner-Benigni (PLŽ 5/2006), do němčiny převedl některé své bajky. Německy napsal několik básní a humornou píseň Kobliha a bábovka. Je autorem skript, vysokoškolských učebnic a studií Relativistická filosofie (Západočeská univerzita, Plzeň 1996), Úvod do studia etiky (tamtéž 1996), Psychologie a gnozeologie (Aleš Čeněk, Dobrá Voda u Pelhřimova 2000), Kosmologie z pohledu filosofa (tamtéž 2003). Vydal knihu vzpomínek Vícov (Karel Veselý, Plzeň 1996), prózy Blázniviny (Nava, Plzeň 1997) a Přeludy (tamtéž 2007), povídky Kafkovské kontrapunkty (Perseus, Plzeň 2000), Bajky (Nava, Plzeň 2001), knihy veršů Hříčka poezie (vl. nákladem, Plzeň 1997), Básně (Luboš Falout-Perseus, Plzeň, 2003) a cestopis Kalifornie, jak jsem ji viděl (Nava, Plzeň 1999), knihu Nové vyprávění ze staré Plzně (tamtéž 2009). S Nikolajem Demjančukem napsal filosofické pojednání Kauzalita (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2009). V roce 2008 získal Cenu Bohumila Polana, viz zde.
(Převzato z Literární encyklopedie Salonu Práva LES)
Medailon je aktuální k 20. 12. 2009.
