Autoři

V roce 1987 pobýval čtyři měsíce na Mezinárodním spisovatelském programu na Univerzitě v Iowě. Je nositelem Ceny Jaroslava Seiferta (2000), za svou tvorbu pro děti byl nominován na Magnesii Literu (2004, 2005, 2007), kterou obdržel v r. 2009, získal ocenění v celostátní soutěži knih pro děti a mládež Zlatá stuha (2004, 2005) a Cenu Českého střediska ASSITEJ (2010).

Prosadil se v mnoha žánrech: jako básník, překladatel, prozaik, textař populární hudby, autor filmových a televizních scénářů k pohádkám, kulturní publicista. Věnuje se překladům z anglické a americké literatury (Robert Graves, Dylan Thomas, John Updike, Leonard Cohen aj.). Jako básník je Šrut vzácně dvojdomý: píše stejně suverénně pro dospělé i pro děti. Tvorba určená dětem zaujme rozmarnou a jazykově vynalézavou, často nonsensovou obrazností, inspiruje se poetikou tzv. nursery rhymes (Petrklíče a petrkliky, 1966; Kočka v houslích, 1969; Šišatý švec a myšut, 2007, aj.). Autor patří k silné generaci básníků, narozených za války, kteří vstupovali do literatury v první polovině 60. let (Petr Kabeš, Antonín Brousek, Ivan Wernisch aj.).

Jeho prvotina Noc plná křídel (1964) je citlivým vhledem do doby dospívání a oslavou dětství, které je kaleno bolestným prožitkem války. Již zde vystupuje zřetelný znak Šrutovy poetiky: soustředěné vnímání přírodní a městské scenerie, která se stává jeho lyrickým prostorem pro vyjádření krásy a smutku intimity člověka. Sbírka Přehlásky (1967) zcela opouští naivně důvěřivé stylizace prvotiny a postupuje směrem k intelektualizaci básnické výpovědi: jsou pro ni charakteristické inspirace literaturou (verše věnované K. H. Máchovi, D. Thomasovi, F. G. Lorkovi aj.) a výtvarným uměním. Osobitou obrazností naplňoval klasické veršové útvary jako sonet či čtyřverší. Poslední Šrutova sbírka ze 60. let, Červotočivé světlo (1969), je niternou výpovědí, která na pozadí podzimní krajiny zachycuje bolest subjektivního prožitku končícího roku 1968. Motivy říkadel a her, které se zde i posléze objevují ve Šrutově poezii, ovšem nejsou radostným návratem do dětství, ale spíše prozrazují úzkostný zápas s plynoucím časem.

V době normalizace měl básník omezenou možnost publikace, takže zveřejňoval převážně tvorbu pro děti a písňové texty. Jeho sbírky (Malá domů, Houpací trojský kůň, Dechová cvičení) i soubory písňových textů (Cokoli) vycházely v samizdatu. K širšímu okruhu čtenářů se mohl vrátit až dvěma reprezentativními výbory koncem 80. let (Malá domů, 1989; Přestupný duben, 1989). Koncem 90. let vydal autor další výrazné sbírky, pro něž jsou příznačné kultivovanost a lapidárnost výrazu, předmětné vidění a ironický až sebeironický pohled. Baladický podtón má básnická skladba Zlá milá (1997), která vznikla na podkladě rukopisných Milostných poprav, v níž vzpomínka na ztracenou lásku evokuje šalebnost osudového milostného vztahu: „Má milá čeří jezero / svými mnohými údy sépie / oblévá jezero / dává se leptat sluncem /… Zlá milá vystoupila z jezera / uléhá vedle mne / přitahuje si písek k bradě.“ Tvorbu ze 70. a 80. let, vycházející tehdy ve strojopisných samizdatových edicích a exilu, obsahuje svazek Brožované básně (2000); sbírka Papírové polobotky (2001) je skeptickou bilancí, v níž se autor skrývá za anonymní postavu pana N. Pavel Šrut proslul též jako textař populární hudby, soubor jeho písňových textů vyšel pod názvem zlidovělé písně interpreta Michala Prokopa Kolej Yesterday (1990).

V novém tisíciletí autor více překládá a píše básnické sbírky pro děti (Veliký tůdle, 2004; Příšerky a příšeři, 2005). Z poslední tvorby pro děti vyniká pohádkový příběh Verunka a kokosový dědek (2004) a nejnověji Pohádky brášky Králíka (2007), ve kterých zkušený autor adaptoval v našem kontextu méně známé afroamerické příhody prohnaného filuty. Verunka a kokosový dědek je volně komponovaný cyklus 366 příběhů na každý den; Šrutovu schopnost vyprávět o radostech a smutcích postav všech generací z humorného nadhledu oživují – a nejen v této knize – úsměvné ilustrace Galiny Miklínové. Protože bibliografie Pavla Šruta čítá cca šest desítek samostatných knižních publikací, odkazujeme zájemce na www.nkp.cz.

 

(jč)

Medailon je aktuální k 1. lednu 2010

Lichožrouti se vracejí aneb letní čtení pro děti do sta let - ČRo3, Vladimíra Bezdíčková, 4.7.2011

Známý básník bilancuje svou misi ve službách populární hudby - ihned.cz, Jan Nejedlý, 15. 7. 2010

Báseň mě musí zaskočit, tvrdí čerstvě sedmdesátiletý Pavel Šrut - iDnes.cz, Alice Horáčková, 4.4.2010

Pavel Šrut vypátral, kdo nám žere ponožky. Lichožrouti - Aktuálně.cz, 12.4.2009