Autoři
Renata ŠTULCOVÁ
Renata Štulcová se narodila 23. října 1969 v Rakovníku. Po maturitě na gymnáziu v Litoměřicích vystudovala nejprve matematiku a geografii na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a poté anglický jazyk a literaturu na Karlově Univerzitě v Praze.
Renata Štulcová debutovala v roce 2003 knihou Nemetonburk aneb Tajemství ve skále. O dva roky později vyšlo pokračování, Nemetonburk aneb Zlatá brána. V současné době dokončuje poslední část této trilogie, Nemetonburk aneb Alatýrová hora, a chystá též doplňující Knihu her. Jméno Renaty Štulcové patří mezi nejnovější autory literatury pro děti. Ačkoli napsala a vydala zatím teprve dvě knížky, poměrně rychle upoutala pozornost čtenářů i kritiky. Žánrově lze Nemetonburk nejlépe zařadit do širokého spektra příběhů s dětským hrdinou, zde konkrétně navíc s výraznými prvky fantasy a dobrodružné literatury. Mezi množstvím fantasy literatury je Nemetonburk výjimečný přinejmenším tím, že velkou měrou využívá reálie blízké českým čtenářům. Základ příběhu je zasazen do současnosti, zápletka však protagonisty i čtenáře vždy odvede za hranice času a prostoru. Hlavními hrdiny série jsou dvojčata Tom a Áňa, na začátku třináctiletí, v pokračování o dva roky starší. Nejsou ale jen Tom a Áňa, ale také Thomas František Loukoský a Anna Marie Loukoská, nebydlí v činžáku či paneláku, ale na hradě Nemetonburk, rodovém sídle Loukoských z Loukosu, a písemka v pátek odpoledne je to nejmenší zlo, jaké mohou zažít. V Tajemství ve skále proniknou spolu se svými dalšími dvěma sourozenci do jiného časoprostoru skrze labyrint pod rodinným hradem, vysvobodí tajemného cizince, který se pak ožení s jejich starší sestrou, získají magický amulet z Křišťálové jeskyně a začínají rozmotávat spletité záhady rodinné historie. Ve Zlaté bráně stojí na počátku podivných a nebezpečných událostí karnevalové Benátky a také vodopády na Plitvických jezerech – most do světa za Zlatou bránou, který je s tím skutečným spojen více, než se může na první pohled zdát. Síly zla, jež z dosud nepříliš vyjasněných důvodů pronásledují různé členy rodiny Loukoských, se znovu objevují a tentokrát přitvrzují, usilují o život hlavních hrdinů i jejich nejbližších. Už jen z lehce nastíněného děje dvou dílů je patrné, jaké jsou hlavní atributy stylu Renaty Štulcové či alespoň jak se projevují v Nemetonburku: dobrodružství, tajemno, záhady, reálno kombinované a silně propojené s nereálnem. Štulcová se také nijak netají svým blízkým vztahem k matematice, logice, informatice a zároveň zálibou v historii či pseudohistorii – především ve starých slovanských bájích a mýtech. Motivů, které se v obou příbězích objevují, je až příliš mnoho – a to je patrně hlavní slabina celého vyprávění i spisovatelčina stylu. Štulcová umí napsat napínavý příběh s rychlým spádem děje, její hrdinové skýtají snadný model ke ztotožnění a působí přirozeně, stejně jako prostředí reálného světa, v němž se zpočátku pohybují. Ten druhý, „nereálný“ svět, ať už inspirovaný dávnou historií nebo starými slovanskými legendami a bájemi, místy vyvolává pocit překombinovanosti – nepřehledné množství postav, časté dějové zvraty, naznačené další a další možné zápletky. Přesto však lze říci, že v současné (nejen české) literatuře pro děti a mládež Nemetonburk zaujal své místo po právu. Mohou to dokazovat i ocenění, která získal za rok 2003 první díl Tajemství ve skále: nominace na Zlatou stuhu, Čestné uznání Albatrosu, Cena učitelů v anketě Suk. A že příběhy Renaty Štulcové získávají především to nejdůležitější – dětské čtenáře –, je patrné jak na besedách v knihovnách či školách, tak z „oficiálních“ webových stránek Toma a Áni Loukoských (www.sweb.cz/tomas.loukosky) či z diskusních příspěvků jinde na internetu. Trilogii Nemetonburk završila Renata Štulcová titulem s přídomkem Alatýrová hora. Posledním vydaným titulem autorky je kniha Růže a krokvice (Knižní klub, 2009).
(rm)
Medailon je aktuální k 1. 1. 2010
Kontakty a odkazy
Autorčiny internetové stránky najdete na adrese www.renatastulcova.cz.
Zasvěcené recenze Nikolety Zdražilové na trilogii Nemetonburk i Růži a krokvici si můžete přečíst na Čítárnách: http://www.citarny.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=704&Itemid=3685 a http://www.citarny.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1728&Itemid=3685






