Spisovatel a folkový písničkář Vlastimil Třešňák se narodil v Praze 24. dubna 1950. Vyrostl ve čtvrti Karlín, po ukončení základního vzdělání pracoval jako pomocný dělník na stavbě, dále v pivovaře, na hřbitově, ve skladu, u filmu a divadla; za normalizace byl nejprve zbaven možnosti veřejně vystupovat, později, po podpisu Charty 77, donucen k emigraci do Švédska.
Pobýval i v jiných zemích (nejčastěji v Německu), po roce 1989 opět i v České republice. Kromě literatury se věnuje také malbě a fotografii, příležitostně filmovému a divadelnímu herectví.
Třešňákovy první prozaické a písňové texty se šířily v samizdatových opisech, edicích a časopisech, později publikoval v exilových periodikách; v zahraničí vydal také několik svých dlouhohrajících desek (ve Švédsku Zeměměřič, 1979, a Koh-i-noor, 1983). Svým společenským nonkonformismem a kritikou má od počátku blízko k českému literárnímu undergroundu: „pod zemí“, respektive ve společnosti 4. cenové skupiny, v karlínských hospodách, opuštěných továrnách a skladištích nachází náměty pro své žánrově rozličné a do značné míry autobiografické texty. Jeho sociálně expresivní, možno říci moderně proletářskou poetiku formoval vliv Bohumila Hrabala, a to zejména v důrazu na literární dialog, na prolínající se řečové proudy, často nespisovné, komolící jazyk, a na jejich nositele, svérázně figurky ze společenského okraje. Jeho hravě konstruovanými povídkami, novelami, romány i zpívanou poezií, citlivými k detailu a motivickým návratům, procházejí jak první roky normalizace a rodící se rozhodnutí emigrovat (Babylon), tak následný ochod z Čech a zážitky a pocity exulanta v novém prostředí (To nejdůležitější o panu Moritzovi), následně také společensko-kulturní změny a vývoj po roce 1989 (Klíč je pod rohožkou, Domácí hosté) ústící v hořkosměšné průmyslově zábavní současnosti (Melouch). Po 1989 vydal dvě nová písňová cd Koláž (1995) a Inventura (2005); texty svých písní Třešňák shrnul do svazku Plonková sedmička.
(rk)
Medailon je aktuální k 1. září 2006
