Ivan Matoušek

Ivan Matoušek

Výtvarník, básník a prozaik, jeden z nejvýraznějších českých autorů posledních let. Držitel Ceny Revolver revue (2001) a Magnesie litery v kategorii prózy (2009). Jeho knihy vycházejí v zahraničí, podstatné jsou jeho francouzské vazby. Narodil se 28. 7. 1948.

 


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Povídky Triáda 2020
Ogangie Triáda 2017
Autor Quijota Triáda 2014
Jedna věta (příloha Revolver Revue 79/2010) Revolver Revue 2010
Adepti Triáda 2009
Oslava Revolver Revue 2009 FR  2010 Magnesia Litera – Próza
Spas Triáda 2001  2002 Cena Revolver Revue
Poezie Triáda 2000
Mezi starými obrazy Votobia 1999
Ego Torst 1997
Autobus a Andromeda Kdo je kdo 1995
Nové lázně Mladá fronta 1992
Album Mladá fronta 1991
Jedna věta (příloha Revolver Revue 79/2010)
Jedna věta (příloha Revolver Revue 79/2010)
Spas
Spas
Poezie
Poezie
Mezi starými obrazy
Mezi starými obrazy
Ego
Ego
Autobus a Andromeda
Autobus a Andromeda
Nové lázně
Nové lázně
Album
Album
Cena Rok Země
Magnesia Litera – Próza 2010 Česká republika
Cena Revolver Revue 2002 Česká republika
Z recenzí
Matoušek znovu uplatňuje svůj bravurní postřeh, schopnost existenciálního vhledu a také příznačnou, v současné české próze výjimečnou vlohu drobnohledně, s proustovsky pozornou něhou evokovat věčnou lidskou komedii.
—Jan Štolba
A2

Vystudoval chemii, pracoval ve výzkumném ústavu a pak jako kontrolor léčiv. Už v osmdesátých letech psal básně. Debutoval novelou Album (Mladá fronta, 1991), následovala rovněž novela Nové lázně (Mladá fronta, 1992). Napsal prózu pro mládež Autobus a Andromeda s podtitulem malostranské mystérium (Kdo je kdo, 1995). Zásadní je v Matouškově „tlustý“ román Ego (Torst, 1997). „Hyperreflexivní sonda do vypravěčova nitra a jeho senzitivního intelektu prostupuje s vyprávěním o hrdinově dramatickém životě od listopadu 1980 do července 1981 a s konkrétními výjevy ze života pražských umělců a intelektuálů,“ píše o knize Vladimír Novotný. Následoval povídkový soubor Mezi starými obrazy (Votobia, 1999) a souborně vydané starší básně jako Poezie (Triáda, 2000). Důležité místo v Matouškově tvorbě zaujímá další rozsáhlý (téměř 700 stran) román Spas (Triáda, 2001). „V textu, ve kterém je konfrontována hlavní postava Sírius Demek se svým okolím, sledujeme osudy jeho manželky, milenky, dětí a hrdiny samotného. Jsme svědky střetu až příliš přecitlivělého vnitřního světa hrdiny se světem okolním. Místo dialogu sledujeme dva, s obtížemi se prolínající světy, plné nepochopení a odcizení. Demkovi by příslušela role pozorovatele, který se na tomto dění nemusí spolupodílet. Namísto toho je hlavním aktérem,“ charakterizoval knihu Petr Kotrla pro Týdeník Rozhlas.

V roce 2009 vychází Matouškovi román Oslava (Revolver revue, 2009), za něj získal Magnesii literu za nejlepší prózu roku. „Titul nové knihy Ivana Matouška Oslava evokuje cokoli jiného než poslední měsíce, týdny a dny čtyřiaosmdesátiletého starce, jehož existence se kvůli zhoubné nemoci nezadržitelně blíží ke konci. Průběh této cesty spisovatel nahlíží a zkoumá z trojí perspektivy: prostřednictvím stručných deníkových záznamů hlavního hrdiny, zápisků a vzpomínek na toto období z pera jeho syna Martina a podivuhodným komentářem spleteným z různých hlasů, který čtenáři nabízí tak velké a plodné pole úvah o životě, až se z toho hlava zatočí jako na hektické oslavě,“ charakterizoval knihu Jaroslav Formánek v Respektu. Matouškův opus se liší od jeho předchozích děl jakýmsi smutným smířením – chybí erotická či ironická rovina, zůstává smutek a nostalgie. V Revolver revue rozjel Matoušek jako první projekt Jedna věta (RR, 2010), v němž si každý den roku 2009 zaznamenával do deníku jedinou větu.

Román Adepti (Triáda, 2009) vypráví o věčném lidském hledání: „Adepti jsou knihou zabydlenou daleko větším počtem aktérů, textem víceznačnějším a polytematickým. Nicméně i v tomto románu představuje konec života (hlavně v podobě sebevraždy) jedno z návratných témat. Rozvíjí se v souvislosti s motivem elixíru věčného mládí, potažmo v souvislosti s procesem vyššího zasvěcení, o něž usilují titulní hrdinové, novodobí alchymisté tajně pracující na Velkém díle,“ vysvětluje bohemista Petr Hrtánek. Beletristická esej Autor Quijota (Triáda, 2014) pak rozebírá všeplatné Cervantesovo dílo.

Ukázka

sobota 10. VII. 04
Kafka.
neděle 11. VII. 04
Kafka.
pondělí 12. VII. 04
Kafka. Martin si taky opakuje italštinu. Plánuje cestu do Florencie za Rosalií Rosendorfovou, která byla nedávno operovaná.
úterý 13. VII. 04
Někdo telefonoval, zda nepotřebujeme, aby k nám chodil ošetřovatel. V prvním okamžiku jsme souhlasili. Jenomže pak se nám ta nabídka rozležela. Je to podezřelé. Nedaří se nám ošetřovatele odvolat. Manželka zatelefonovala i na policii.
středa 14. VII. 04
S pomocí všech je ošetřovatel úspěšně odvolán. Ale vzápětí přišla další pohroma. Máme platit za pozemek chaty jakémusi Slavíkovi do Švédska. Řekl jsem Martinovi, ať si ten dopis vezme nahoru. Ani vidět ho nechci. Ani na Kafku nemám náladu.
čtvrtek 15. VII. 04
Kafka.
pátek 16. VII. 04
Zuzanka měla promoci. Po oslavě v restauraci přišli všichni za mnou. Povídali jsme si. Vzpomínalo se na předchozí promoce.
neděle 18. VII. 04
Po obědě 2 stránky Kafky. Pak jsem si šel lehnout. Po večeři jsme se šli projít. Manželka se vrátila kvůli tahu čísel sportky v televizi. Martin se mnou chvíli poseděl na lavičce na Holečáku, abych se vydýchal. Na domě proti nám jsme si prohlíželi půdní nástavbu. I večer je horko.
pondělí 19. VII. 04
Kafka.
úterý 20. VII. 04
Martin říkal, že do Florencie pojedou později. Kafka.
středa 21. VII. 04
Špatně se mi dýchá. Kafku už spolu dlouho dělat nebudeme. Budeš si muset procvičovat němčinu sám. Du mußt nicht seufzen. Du darfst nicht seufzen.
čtvrtek 22. VII. 04
Těžce dýchám. Utěšují mě, že je to z vedra. Martin říkal, že do Florencie pojedou příští rok. Ríša se vrátil z technické kontroly. Auto je v pořádku. Kafka.
pátek 23. VII. 04
Dostal jsem dneska poslední důchod. Je to tak, ale nikdo té skutečnosti nechtěl věnovat pozornost. Rád bych dělal Kafku. Když se však vrátil Martin z večeře, byl jsem již unavený.
sobota 24. VII. 04
Dnes je pod mrakem a chladněji. Dokonce se mi i lépe dýchá. Kafka.
neděle 25. VII. 04
Zase je vedro. Dělali jsme Kafku před obědem i po obědě. Večer nám Martin ukazoval album ze svého přednášení v Aule. Vykoupal jsem se a ještě jsme přeložili 2 stránky.
pondělí 26. VII. 04
Anežka se včera vrátila z Vysokých Tater. Martin s ní byl po práci nakupovat před zítřejším výletem na chatu. Až do devíti jsme překládali Proces. Jsem unavený. Ještě si pamatuji, že nás manželka rušila telefonováním.
úterý 27. VII. 04
Ráno mi bylo na umření. Miládka zavolala sanitku. Martin se vrátil od Anežky. Než mě sanitka odvezla, stihl k ní přiběhnout s bačkorami. Odpoledne za mnou Miládka s Martinem přišli do Dybče. Martin mě zkusil oholit, ale nakonec jsem se oholil sám.
středa 28. VII. 04
Cítím se lépe než včera. Chodím. Všichni mě navštívili. Martin má dnes 56. narozeniny. Byl dopoledne s Anežkou v botanické zahradě. Přinesl mi odtamtud kamínek. Navrhl jsem mu, až dopíše ty Chemiky, aby napsal začátek básně o tom, co je doopravdy pravda. Pak by ji poslal dál svým kamarádům z celého světa. Každý by napsal kousek, takže by pokračovala po celém světě. Papež by to měl jednoduché. Pro něho je pravda Bůh, Ježíš a Marie. Ale Martin by byl průkopník, protože by tu báseň začal. Zeptal se mě ještě na slovíčko Ungeziefer. Das Ungeziefer je obtížný hmyz.

—Oslava (Revolver revue, 2009)
Z ocenění
 2010 Magnesia Litera – Próza
 2002 Cena Revolver Revue