„Moji přátelé? Nebuď naivka. Poznala jsem je o dvě hodiny dřív, ani ne. Ujel mi autobus, tak jsem musela pěšky a ty dvě smažky mi zastavily — jako kdybych stopovala. I když Laďu jsem vlastně už od vidění znala, sedí pořád u nás na zastávce a hulí jak vocas. Že prej mě hodí domů, ale pak jsme se dostali k té sázce a bylo to.“
„A to ses nebála jet sama se dvěma kluky?“ Ale ne, zase ten starostlivý otec, okřikl se Rybárik, hned co to vyslovil.
„Jako že…? Prosim tě, ti jsou úplně neškodní. To je, jako bych se měla bát tebe. Co by se mi tak asi mohlo stát?“
Takže žaloba za sexuální obtěžování se nekoná, protože odborný posudek vyhodnotil obviněného jako starého impotenta.
„Není třeba myslet hned na znásilnění,“ řekl Rybárik nahlas. „Víš, kolik nehod způsobí na silnicích mladí řidiči? Ještě s takovým starým autem… To není jako tento moderní vůz se spoustou bezpečnostních prvků,“ poklepal ještě prsty na palubní desku, aby odvedl pozornost jinam.
„Jasně, máš pěkně hustý auto, to chceš asi slyšet. Klimoška a tak. Otčím má podobný,“ podebrala růžovými nehty bezpečnostní pás a rozhlížela se po kabině. Při té příležitosti spatřila na zadním sedadle semtex, který tam Rybárik odložil společně s ručníkem a mokrými plavkami. „Jé, můžu si dát? Můžu? Já vím, že sem trochu oprsklá holka, ale mám z té vody a slunka hroznou žízeň,“ zaprosila. Nečekala na odpověď a sápala se po plechovce. „Dáš si taky?“
Rybárik chtěl samozřejmě přisvědčit, ale ještě v téže vteřině se poděsil. „Počkej, je už zkažený!“
„Zkažený? To se nekazí. Vozíš ho tam dlouho?“
„Vlastně ne, ale — “ Semtex se mnou, pomyslel si znova při představě, jak Kristýna upíjí z jeho nedávného satyrského pyje.
„Neboj, zkusíme to nejdřív na zvířatech,“ ušklíbla se.
Pak už se všechno odehrálo v rychlosti. Rybárik by jí byl býval vytrhl plechovku z ruky, naneštěstí však právě řídil, takže jen bezmocně zahlédl, jak Kristýna prostrkuje prst poutkem na víčku. Jako by mě brala za gumu plavek, napadlo ho.
„Má to trvanlivost ještě rok,“ řekla. A v momentě, kdy prudce zatáhla, zteplalý a po celém tom odpoledni natřepaný semtex mohutně vybuchl a pěnivě jí pocákal obličej, tílko i džíny. Překvapeně zapištěla a upustila plechovku z rukou.
Rybárik se prudce otočil, aby zjistil, co přesně se na palubě jeho lodi děje, naneštěstí i s kormidlem v ruce. Smetanový sedan dostal navzdory všem bezpečnostním systémům smyk, pak jako by chvíli plul ve vzduchu, minul několik keřů, jeden pařez a nakonec se skákavě zabořil do travnatého příkopu u silnice.