Michal Viewegh

Michal Viewegh

Prozaik, jeden z nejprodávanějších a nejčtenějších autorů současnosti. Jeho dílo bylo přeložené do 23 jazyků. Je držitelem Ceny Jiřího Ortena (1993). Narodil se 31. 3. 1962 v Praze.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Zrušený rok - Deník 2020 Ikar 2021
Převážně zdvořilý Leopold Ikar 2020
Mým vrstevníkům Ikar 2019
Muž a žena Ikar 2018
Nové pohádky pro unavené rodiče Druhé město 2017
Bůh v renaultu Druhé město 2017
Melouch Druhé město 2016
Biomanžel Druhé město 2015 PL
Zpátky ve hře Druhé město 2015
Andělé všedního dne Druhé město 2014 DE | PL
Můj život po životě Druhé město 2013
Mráz přichází z Hradu Druhé město 2012
Mafie v Praze Druhé město 2011 DE
Další báječný rok Druhé město 2011
Biomanželka Druhé město 2010 PL | IT
Román pro muže Druhé město 2010 IT | PL
Nápady laskavého čtenáře (audiokniha) Supraphon 2010
Tři tatínci a maminka Brio 2010
Báječná léta pod psa (audiokniha) Tympanum 2009
Povídky o lásce Druhé město 2009 NL | DE
Román pro muže Druhé město 2008 IT | PL
Andělé všedního dne (audiokniha) Tympanum 2007
Krátké pohádky pro unavené rodiče Druhé město 2007 PL
Andělé všedního dne Druhé město 2007 DE | PL
Báječný rok (deník 2005) Druhé město 2006
Lekce tvůrčího psaní Petrov 2005
Vybíjená Petrov 2004 EN | IT | ES | PL | DE  2005 Magnesia Litera – Cena čtenářů
Růže pro Markétu aneb Večírky revolucionářů Větrné mlýny 2004
Tři v háji (s H. Pawlowskou a I. Hercíkovou) Motto 2004
Případ nevěrné Kláry Petrov 2003 DE | PL | IT
Na dvou židlích Petrov 2003
Báječná léta s Klausem Petrov 2002
Román pro ženy Petrov 2001 RU | IT | PL | DE
Nové nápady laskavého čtenáře Petrov 2000
Švédské stoly aneb Jací jsme Petrov 2000
Povídky o manželství a sexu Petrov 1999 PL | DE
Zapisovatelé otcovský lásky Petrov 1998 PL | RU | DE
Účastníci zájezdu Petrov 1996 PL
Výchova dívek v Čechách Český spisovatel 1994 PL | ES | IT | DE | EN
Nápady laskavého čtenáře Petrov 1993
Báječná léta pod psa Československý spisovatel 1992 EN | PL | RU | IT | DE  1993 Cena Jiřího Ortena
Názory na vraždu Československý spisovatel 1990
Cena Rok Země
Magnesia Litera – Cena čtenářů 2005 Czech Republic
Cena Jiřího Ortena 1993 Česká republika
Z recenzí
…tato ‚love story‘ se vším všudy mluví o tom, co Viewegha ‚tvoří‘, co ho ohrožuje a zraňuje, co jeho životu dává smysl a co mu ho zase bere. Je prostě o permanentním nebezpečí ztráty řádu (rodiny, manželství, práce), o krizi, která je tuctová, a přesto hrozí člověka zavalit, že nezbývá než jí vyjít vstříc. Viewegh to dělá tím, co je mu bytostně nejbližší: jasně, srozumitelně a vtipně vypráví.
—Jiří Peňás
Mladá fronta Dnes

Vystudoval pedagogickou fakultu, krátce učil, pak pracoval jako redaktor v nakladatelství, od roku 1995 se živí jako spisovatel. Debutoval knihou Názory na vraždu (Československý spisovatel, 1990), prorazil následným autobiografickým románem Báječná léta pod psa (1992) o normalizaci v tehdejším Československu. Ústřední hrdina, autorovo alter ego jménem Kvido, vypráví o svém narození v divadle, o dětství, lásce i přesunu rodiny z Prahy do Sázavy, kde sice čekají klid od politických tahanic, nakonec se ale ani tam nevyhnou kádrování. „Rozmarnost báječné grotesky však stále kazí příběh Kvidova otce, který se narodil s vysokou inteligencí do nízkých poměrů a ani psychicky, ani lidsky neunesl řetězec pokoření, jenž následoval po jeho prvním, rodinnými okolnostmi vynuceném politickém kompromisu,“ charakterizuje tragičtější rovinu románu Martin Pilař ve Slovníku české prózy. Báječná léta pod psa se dočkala nejenom nadšeného přijetí a několika dalších vydání, ale i filmového zpracování Petrem Nikolajevem (1997). Následovaly Nápady laskavého čtenáře (Petrov, 1993) založené na vtipné nápodobě českých i světových autorů, podobně laděné jsou později i navazující Nové nápady laskavého čtenáře (Petrov, 2000). Román Výchova dívek v Čechách (Československý spisovatel, 1994) vypráví o vztahu učitele tvůrčího psaní a jeho žačky z bohaté rodiny. Kniha byla zfilmovaná krátce po vydání Petrem Kolihou. Následoval román – situační komedie Účastníci zájezdu (Petrov, 1996) o náhodné skupině dovolenkářů, kterou pojí sdílení jednoho autokaru a následně i hotelu na Jadranu. Zfilmováno Jiřím Vejdělkem v roce 2006.

Zapisovatelé otcovský lásky (Petrov, 1998) líčí vztahy v rodině lampasáka, Román pro ženy (Petrov, 2001) pak opět s groteskním nadhledem popisuje milostný život hrdinky Laury, redaktorky časopisu Vyrovnaná žena, a vůbec svět její a jejích kamarádek. Knihu zfilmoval Filip Renč v roce 2004. Případ nevěrné Kláry (Petrov, 2003) popisuje situace, které nastanou poté, co si úspěšný spisovatel najme soukromého detektiva ke sledování své nevěrné manželky. Knihu zfilmoval Roberto Faenza v roce 2009. Melancholicky laděná groteska Vybíjená (Petrov, 2004) popisuje osudy čtyř spolužáků z gymnázia až na práh čtyřicítky, zfilmováno Petrem Nikolajevem v roce 2014. Andělé všedního dne (Petrov, 2007) napsané po smrti autorova otce tvoří pomyslný mezník ve Vieweghově tvorbě, jeho nadhled a humor temní, podobá se spíš povzdechu, byť stále čtivému. Jde o příběh andělů a lidí, který se protne v jediném dni, jenž tvoří rámec vyprávění. „Je to smutná, dokonce nejsmutnější z Vieweghových knih,“ charakterizoval ji Jan Kábrt v MFDnes. Následoval Román pro muže (Druhé město, 2008), i mezi kritiky, kteří obvykle vyčítají Vieweghovi přílišnou přístupnost čtenářským masám, ceněná kniha, úročí téma z Vybíjené. „Vieweghovi je třeba přiznat nejen velký literární talent, ale taky jistou uvážlivost. Ví, kde jsou jeho silné a slabé stránky. Ty silné, vtip, jemný cit pro každodenní mluvu, schopnost zachytit atmosféru ve společnosti, dokonale využívá, těm slabším, složité zápletky, hluboká psychologie postav atd., se obvykle snaží vyhýbat. Román pro muže je výborně poskládaná kompozice, již Viewegh rozehrává na půdorysu poměrně prostého příběhu,“ píše o knize Ladislav Nagy v Týdnu. Biomanželka (Druhé město, 2010) popisuje soužití s ženou zdravého životního stylu, opět formou groteskních situací, vypravěčkou je dula, sama nespokojená, ovšem schopná báječně glosovat život v rodině Mojmíra a Hedviky. Román Mafie v Praze (Petrov, 2011) je literárním thrillerem, který Viewegh napsal spolu s investigativním novinářem Jaroslavem Kmentou. „Podle mého názoru je to jedna z jeho nejlepších knih. Autor při jejím psaní myslel hlavně na ty z nás, kteří hltají Dana Browna a jsou schopni malinko slevit ze standardů zavedených autory drsné školy, pak na ty, jež zajímá zákulisí české politicko-mafiánské scény, a samozřejmě také na ty, kdo jsou stejně jako spisovatel sám dlouhodobě bez sebe vzteky z nehezkých praktik pánů nahoře, z práce policie a mocenských propletenců katapultujících Českou republiku daleko za Ural,“ napsala v recenzi v Reflexu Kateřina Kadlecová. Pokračování Mráz přichází z Hradu (Druhé město, 2012) už se takové pochvaly nedostalo.

Na konci roku 2012 praskla spisovateli aorta, setkání se smrtí popisuje v deníkové novele Můj život po životě (Druhé město, 2013). Zpátky do hry ho vrací román Biomanžel (Druhé město, 2015), hra s původní Biomanželkou, v němž se opět ke slovu dostává břitký jazyk. Mojmír sdílí se svým autorem zkušenost s klinickou smrtí. „Biomanžel přirozeně navazuje tam, kde Viewegh skončil ve svých nejlepších kusech, jako je Vybíjená (2004) nebo Andělé všedního dne (2007). Tedy v těch položkách své bohaté bibliografie, kde řešil zatím nejzávažnější věci, krizi středního věku a umírání otce,“ píše o knize Radim Kopáč v MFDnes. Viewegh je mimo jiné autorem i fejetonových knih Švédské stoly (Petrov, 2000) a Na dvou židlích (Petrov, 2003), deníků Báječný rok (Petrov, 2005) a Další báječný rok (Druhé město, 2011), napsal také Krátké pohádky pro unavené rodiče (Druhé město, 2007) a drama Růže pro Markétu (Větrné mlýny, 2004). Vyšlo mu několik souborů povídek. Řada jeho knih byla zfilmovaná, často se podílel na scénářích.

Ukázka

Řeknu to rovnou: většina našich misí končí nezdarem. Ten včerejší zážitek ze severozápadní Číny byl skoro demotivující. A to už vůbec nemluvím o tom, že na jiných místech téhle neslitovné planety umírají miliony lidí jaksi bez nás… Nemůžeme být všude, říkává Hachamel. Občas mě napadá, kdo vybírá onu hrstku šťastlivců, kteří se v posledních chvílích života mohou těšit z naší náklonnosti? Skutečně Bůh? Nebo výběrová komise při OSN? Cha! Naše drobné andělské laskavosti mi zkrátka připadají poněkud náhodné. Chybí v tom jakýkoli systém. Náhoda je způsob, jakým Bůh anonymně vykonává zázraky, zopakuje mi vždy Hachamel. Veškeré vyptávání odmítá. Naším posláním prý není klást otázky, ale dávat alespoň trochu uspokojivé odpovědi. Jsme jenom poslové. Kurýři lásky. Existuje ovšem uspokojivá odpověď pro třináctiletou dívku umírající na rakovinu? Tchou-tchung. Bolesti hlavy. Umírala sama — dá-li se to tak říci i v případě devítilůžkového nemocničního pokoje v Kašgaru. Rodiče navzdory všem našim chabým pokusům nepřijeli. Nutit je nemůžeme.

—Andělé všedního dne (Petrov, 2007)
Z ocenění
 2005 Magnesia Litera – Cena čtenářů
 1993 Cena Jiřího Ortena
Kontakty
W: http://www.viewegh.cz