Vystudoval anglistiku a hispanistiku, za totality nemohl publikovat, jeho texty vycházely v samizdatu. Debutoval časopisecky básněmi v roce 1960, knižně vyšly jako Noc plná křídel (Československý spisovatel, 1964), následovaly Přehlásky (Čs. spisovatel, 1967) a Červotočivé světlo (Čs. spisovatel, 1969). Z desítky sbírek jmenujme ještě texty pro Framus 5 k albu Kolej Yesterday (1990) a Brožované básně (Torst, 2000), které shrnuje autorovu tvorbu ze 70. a 80. let a za něž Šrut získal Cenu Jaroslava Seiferta. Přebásnil latinské verše Eugena Brikcia ve sbírkách Holou na kaktus (samizdat, 1979) a Cadus rotundus – Sud kulatý (Čs. spisovatel, 1993). „Přísně rozlišovat mezi Pavlem Šrutem básníkem a Pavlem Šrutem coby autorem knížek pro nejmenší by ale bylo, pokud ne přímo zavádějící, tedy přinejmenším ošidné. Obě tyto roviny jeho tvorby se vždy významným způsobem vzájemně ovlivňovaly, mnohé prvky Šrutovy poetiky uplatňované v dětské literatuře se v míře nikoliv bezvýznamné objevují i v jeho básnickém díle, například vyvolání komického účinku prostřednictvím homonymie nebo užívání vynalézavých, hravých rýmů. Nelze opominout ani to, že dětství, dětský pohled na svět a vztahy mezi dětmi a dospělými patří mezi klíčová témata Šrutovy lyriky, a to od veršů raných (Noc plná křídel) po ty z posledních let (Papírové polobotky),“ vysvětluje ve Šrutově portrétu Martin Pšenička.

Už od šedesátých let psal Šrut i pro děti, jako první mu vyšly Petrklíče a petrkliky (SNDK, 1966), pak Kočka v houslích (Severočeské nakladatelství, 1969), Motýlek do tanečních (Albatros, 1969) a Kočičiny (Orbis, 1992). Následovaly desítky veršů, pohádek, převyprávěných či přeložených příběhů či říkadel pro děti. K těm nejpodstatnějším patří Hlemížď Čilišnek (s ilustracemi Jiřího Šalamouna, 1983), adaptace irských a velšských pohádek Kočičí král (1989) a Petra Pana (1997), variace na africké příběhy Pohádky brášky Karlíka (Knižní klub, 2007), soubor 366 příběhů na každý den v roce Verunka a kokosový dědek (Brio, 2004) s ilustracemi Galiny Miklínové a spolu s toutéž ilustrátorkou i slavná trilogie Lichožrouti (Paseka, 2008, 2010 a 2013). Jeho tvorbu charakterizuje hravost, originalita, žonglování s jazykem a vytváření nových výrazů, nápaditost v konstruování nebývalých hrdinů a současně střídmost a kultivovanost. Pavel Šrut od sedmdesátých let překládal podstatné americké a britské autory včetně Updikea, Shakespeara, Gravese či Salmana Rushdieho, přebásnil písňové texty Leonarda Cohena. Vyšla mu i sbírka novinových textů a fejetonů z let 1990 až 1997 Konzul v afrikánech (Petrov, 1998).

Ukázka

—Veliký tůdle (Paseka, 2003)