„Jsme nezávislý filtr a doporučení,“ říká hlavní organizátor cen.

Pavel Mandys & David Zábranský

8. 6. 2016

DZ: Jaké je poslání cen Magnesia Litera?
PM: Propagovat kvalitní české knihy a to jak směrem k českým čtenářům, tak do zahraničí. Nikterak se to neliší od záměru jakékoli jiné národní literární ceny v Evropě a ve světě.

Kde byla inspirace? K jaké zahraniční ceně lze Literu přirovnat?
Neměli jsme žádnou zahraniční cenu jako přímý vzor, spíše je to kombinace více různých ocenění a to nejen z knižní branže. Pokud jsme se chtěli připodobnit k velkým českým výročním cenám z jiných uměleckých oborů (Český lev ve filmu, Thálie v divadle, Anděl v populární hudbě) a získat Českou televizi pro vysílání slavnostního předávání, museli jsme zavést větší počet kategorií, než bývá u literárních cen zvykem. Zároveň nám to umožnilo soustředit se nejen na beletrii, která bývá tradiční oceňovanou formou, ale také na ostatní obory knižní branže: tj. knihy pro děti, non-fiction či překlad. Asi nejvíc společného máme s americkou national Book Award, kde také vyhlašuji nominace v několika různých kategoriích.

Jak si Litera stojí v porovnání s dalšími českými literárními cenami?
V době, kdy jsme cenu koncipovali, jsme se chtěli zaměřit především na aktuální tvorbu. Byly a jsou tu ceny, které odměňují autory za celoživotní dílo: Cena Jaroslava Seiferta, Cena Karla Čapka, Státní cena za literaturu. Proto jsme Magnesii Literu nastavili jako výroční cenu, která přehlíží jeden kalendářní rok. Mezitím vznikly nějaké další ceny, které jsou zaměřené stejně, ale nemají tak silné produkční a marketingové zázemí, takže jejich dosah na českou veřejnost je menší.

Jaké má ohlasy v zahraničí?
To se neodvažuji posoudit, sleduji to jen sporadicky. Obecně myslím, že udělení významné národní ceny může pomoci k tomu, aby se o ni zajímal zahraniční nakladatel. Ale před samotným vydáním hraje roli mnoho dalších věcí, například to, zda a jak je ochoten český stát vydání náročné literatury v zahraničí podpořit.

V jakých kategoriích se udělují ceny a proč?
Máme osm statutárních kategorií: Litera za nakladatelský čin, Litera za překlad, Litera za literaturu faktu, Litera pro objev roku, Litera za knihu pro děti a mládež, Litera za poezii, Litera za prózu a Magnesia Litera – Kniha roku, kde může zvítězit kterákoliv kniha z posledních pěti jmenovaných kategorií. Pak vyhlašujeme také cenu čtenářů, kteří hlasují pro původní českou beletrii a od loňska cenu za nejlepší blog. Cílem je pokrýt co největší oblast knižního trhu a literární tvorby.

Má výhra v Liteře dopad na prodeje? Jaký?
Každoročně si zjišťujeme, jak vítězné knihy dopadly a nejpozději od roku 2009 se jim v knihkupectvích skutečně daří a stávají se bestsellery: za hranici bestselleru se v Česku považuje 10 000 prodaných výtisků, což v posledních šesti ročnících všechny vítězné knihy překročily. Až na jednu, kde trochu zaspalo nakladatelství. Počet prodaných výtisků se násobí i v případě knih, které zvítězily „pouze“ v oborových kategoriích, nejčastěji u vítězných próz (ne vždy se překrývají s absolutním vítězem) a u knih pro děti.

Proč by zahraniční nakladatelé měli věnovat pozornost vítězným knihám?
V České republice vychází ročně kolem 16 000 knižních novinek, původních i překladových. A zde kvalifikovaní lidé z knižní branže učinili zodpovědný výběr těch, o nichž si myslí, že nějakým způsobem přesahují průměr. Je to svým způsobem nezávislý filtr a doporučení. Dál už je samozřejmě na nich, zda je kniha zaujme či nikoliv, zda se pro dotyčný zahraniční trh hodí. Ale nemusejí probírat desítky titulů, jen oněch osm vítězných, případně dalších 16 nominovaných.

 
[ ]
 

Pavel Mandys (nar. 1972) je literární, komiksový a filmový kritik a publicista. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (žurnalistika a masová komunikace). Od roku 1991 publikuje v různých periodikách (Mladý svět, MF DNES, Český deník, Lidové noviny). V roce 2001 spoluzaložil občanské sdružení Litera, které od roku 2002 každoročně vyhlašuje knižní ceny Magnesia Litera.