Dětská literatura
Česká literatura je od počátku novověku, respektive od doby národního obrození, tedy konce 18. a první poloviny 19. století, v jedné ze svých významných části tvořena písemnictvím pro děti a mládež. Už nejstarší obrozenecká generace na přelomu 18. a 19. století kladla důraz i na tvorbu pro mladé čtenáře.
Ovšem již v době, kdy se novodobé české písemnictví emancipovalo a boje o pouhé přežití českého jazyka a literatury ustaly, objevily se první pokusy o vytěsnění literatury pro děti a mládež až na okraj celonárodní literatury. Tyto tendence nikdy nenabyly rozhodujícího významu, ovšem čas od času vedly k mohutným sporům či bojům o specifičnost literatury pro děti. Velké teoretické pře vedli literáti na přelomu 19. a 20. století, znovu se jedinečnost a svéráz literatury pro děti intenzivně zkoumaly také po druhé světové válce. V posledním půlstoletí se české písemnictví pro děti dostalo do velmi protikladných situací: Již v 60. letech se tvorba pro děti octla ve středu zájmu mnoha jedinečných tvůrců – literátů i výtvarníků, o desetiletí později se k psaní pro děti přimkli další výrazní autoři. Mnozí tak činili proto, že jim z politických důvodů nebylo umožněno působit v rámci celonárodního písemnictví a tvorba pro děti či mládež byla více či méně trpěnou oblastí, kde se mohli autorsky realizovat.
Radikálně jiná situace se vyvinula po roce 1989. Zmizela nejen vnější režimní omezení, ale mnohdy i důvody, které vedly spisovatele k cílení na texty určené dětem. Zpočátku ještě autorský odliv napomáhal vyvažovat zájem o dříve proskribované či v exilu působící tvůrce. Již v polovině 90. let se však v ostrých konturách ukázalo, že vedle silných generací působících i v době totalitního režimu, chybějí noví autoři. V osmdesátých letech jednotlivé žánry rozhojňovala bohatá tvorba začínajících spisovatelů, nyní bylo jasné, že nové impulzy budou z domácího písemnictví přicházet ve výrazně menší míře, než tomu bylo dříve.
Byť byla v posledních letech neradostná situace dílem konsolidována, nedostatek nastupujících významných osobností zůstává trvalým rysem literatury pro děti a mládež počátku třetího tisíciletí. Dominance tvůrců starších generací je jen velmi zvolna rozrušována dílčími a individuálními aktivitami literátů a výtvarníků, kteří do hájemství tvorby děti a mládež vstupují nově.
Významným problémem je také nízký společenský zájem o písemnictví pro děti a mládež a jeho reflexe. Z českého denního tisku v posledním desetiletí vymizely pravidelné reference o literatuře pro děti a mládež, nepravidelně informace přináší jen veřejnoprávní rozhlas, a to kulturně profilovaná stanice ČRo 3 – Vltava. Existující literární periodika jsou věnována takřka výhradně tvorbě pro dospělé, jedinou výjimkou je čtvrtletník Ladění, jenž zůstal po zániku časopisu Zlatý máj osamocen ve vyzdvihování kvalitních nových prací a kritice publikací nízké úrovně. České literatuře pro děti a mládež chybí také slovník autorů, ale i nové dějiny, stejně jako širší referenční práce mapující přesahy do dalších uměleckých kategorií, zejména filmu, rozhlasu a výtvarně orientovaných projektů.
K nesporným pozitivům této významné součásti českého písemnictví patří bohatě strukturovaná síť nakladatelství, jež se věnují vydávání titulů pro děti a mládež. Významné ekonomicko-společenské změny počátku minulého desetiletí dokázal vstřebat druhdy takřka monopolní nakladatelský dům Albatros, ovšem vedle něj se postupně v 90. letech etablovala další výrazná nakladatelství, která se zaměřují na produkci kvalitní tvorby (Baobab, Brio, Meander ad.).
Martin Reissner
Text je aktuální k 1. květnu 2006.
Další zdroje informací
Sborníky z konferencí Současnost literatury pro děti a mládež, které pořádá Katedra českého jazyka a literatury Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, jsou k dispozici ke stažení na http://kcl.fp.tul.cz/konfer.php?folder=del.
BURÝŠKOVÁ, Martina. Výtvarní umělci-autoři knížek pro děti po roce 1989 až do současnosti. Magisterská diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého, 2011.
HRDLIČKOVÁ, Marcela. Současná česká literatura pro děti a mládež v zrcadle literárních cen. Magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
JANÁČKOVÁ, Blanka. Přehled vývoje literatury pro děti a mládež (Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2009).
NOVÁKOVÁ, Luisa. Proměny české pohádky: K historii žánru ve čtyřicátých letech dvacátého století. Brno: Masarykova univerzita 2009.
PINĎÁKOVÁ, Dagmar. Podoby autorské pohádky na počátku 21. století. Magisterská (?) diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
PLŠKOVÁ, Hana. I malý čin je víc, než pouhé věty [Obraz Židů v literatuře pro děti a mládež]. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
PRSTKOVÁ, Eva. Obraz druhé světové války v prozaických dílech pro děti a mládež vydaných po roce 1989. Magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
RAJDLOVÁ, Iva. Problematika dětského čtenářství a aktivity na jeho podporu. Magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2006.
REISSNER, Martin. Česká literatura pro děti a mládež: Reflexe vybraných východisek a stavu. Rigorózní práce. Brno: Masarykova univerzita, 2006.
ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
TOMAN, Jaroslav. Typologické proměny moderní české poezie pro děti (šedesátá až devadesátá léta). In Česká literatura na konci tisíciletí II.: Příspěvky z 2. kongresu světové literárněvědné bohemistiky. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2001.
VAVRUŠKOVÁ, Zdenka. Má se literatura pro děti a mládež upravovat? Magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2006.
