Nové knihy
/2009/
Kostel v mlze
Autor
Básník, prozaik a příležitostný publicista Josef Straka nedávno vydal svoji čtvrtou beletristickou knihu: soubor drobných próz a básní s titulem Kostel v mlze. Pro ty, kdo Straku dosud neznají, uveďme, že se narodil 1. prosince 1972 v Jablonci nad Nisou. Že po studiích působil jako odborný asistent v Psychologickém ústavu FF UK. Že v současnosti pracuje jako knihovník v Městské knihovně, pobočka Praha 5-Smíchov (kde též organizuje pravidelná autorská čtení). Že krom toho přednáší pro artefiletickou agenturu Cultio. Že s Psychologickým ústavem nadále spolupracuje jako externista. A že donedávna působil jako redaktor literární revue Weles a debutoval před patnácti lety sbírkou …a jiné časy. Další knížky následovaly po roce 2000: Hotel Bristol (Cherm/Medard, 2004) a Město Mons (Cherm, 2005). V odborném titulu Pedagogická role komunity (FSV UK, 2006) zúročil své působení v Psychologickém ústavu FF UK.
Kostel v mlze vyšel opět v Chermu, v totožné grafické úpravě jako předchozí dva tituly, s doslovem a v redakční péči Jana Štolby a s douškou na záložce, že autorovu vášní je „pěší chůze po periferiích měst“. Sbírka je to znamenitá. Detailně propracovaná. Prokombinovaná. Přesto obtížně uchopitelná. Verše (či drobné prózy ve verších), za kterými je obtížně si něco hmatatelného představit. Třeba v textu Teď strnulost: „mátožná přibližnost nepřítomných hlasů / zítřek, ještě v něj možná věříme / tak, že otočením hlavy dáváme najevo svou opodstatněnost / o které si ale často myslíme jen to nejhorší / obkružujeme les, pole / na nedělních výpravách za svou necitlivou samotu“ (s. 113).
Všechny tyto rozostřené básně, v knize jich je na sto padesát stran, se mi postupně při čtení skládaly v mysli v jakýsi obraz. Oproti tzv. seriózním recenzentům mám tu výhodu, že coby glosátor mohu být neseriózní, a tak se pokusím vám tu onen obraz ukázat:
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá mlha šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá míjení šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá kostel šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá město šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá podkrovní pokoj šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá černá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá město šedá šedá šedá žlutá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá mlha šedá šedá
šedá mlha šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá návrat šedá
šedá šedá šedá nechci šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá osamělost šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá mlha šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
A já bych dodal: smutek.
Michal Šanda
Kostel v mlze vyšel opět v Chermu, v totožné grafické úpravě jako předchozí dva tituly, s doslovem a v redakční péči Jana Štolby a s douškou na záložce, že autorovu vášní je „pěší chůze po periferiích měst“. Sbírka je to znamenitá. Detailně propracovaná. Prokombinovaná. Přesto obtížně uchopitelná. Verše (či drobné prózy ve verších), za kterými je obtížně si něco hmatatelného představit. Třeba v textu Teď strnulost: „mátožná přibližnost nepřítomných hlasů / zítřek, ještě v něj možná věříme / tak, že otočením hlavy dáváme najevo svou opodstatněnost / o které si ale často myslíme jen to nejhorší / obkružujeme les, pole / na nedělních výpravách za svou necitlivou samotu“ (s. 113).
Všechny tyto rozostřené básně, v knize jich je na sto padesát stran, se mi postupně při čtení skládaly v mysli v jakýsi obraz. Oproti tzv. seriózním recenzentům mám tu výhodu, že coby glosátor mohu být neseriózní, a tak se pokusím vám tu onen obraz ukázat:
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá mlha šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá míjení šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá kostel šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá město šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá podkrovní pokoj šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá černá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá město šedá šedá šedá žlutá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá mlha šedá šedá
šedá mlha šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá návrat šedá
šedá šedá šedá nechci šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá osamělost šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá mlha šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá šedá
A já bych dodal: smutek.
Michal Šanda
Jazyk: Čeština
Název: Kostel v mlze
Nakladatelství: Cherm
Rok: 2008
Přehled vydání:
2008, Cherm,
Kostel v mlze
Ukázka:
Kostel v mlze
Slova, která ke komusi nepronikají.
Vnímám jen počasí, jednotlivé kroky.
Černé boty, které se pomalu posunují
k centru města.
Neprožitá přítomnost, zapadlé roky.
A pak také slova jako Nikdy nebo
V tuto chvíli je to
naprosto nemožné.
Znovu, snad po sté,
zopakovaný nesouhlas.
Nutné se stává vynuceným
a celé se to až přespříliš opakuje…
Kostel v mém rodném městě,
kolem kterého právě procházím,
není pro samou mlhu naprosto vidět.
Zmizel v ní, stejně jako všechno
v této chvíli.



