Novela Bezdětný otec a syn, autorem označovaná za "málem román", má nadčasové téma vztahu otce a syna - byť už z názvu je patrné, že o klasický vztah nepůjde. Hlavní hrdina, tváří v tvář střednímu věku a vlastní neplodnosti, se pokouší vrátit do mládí, kdy ještě byl schopen početí, a vypátrat své potomky, zrozené pohříchu bez jeho fyzické účasti. Hledání dnes již dospělých synů, narozených z jeho kdysi darovaného spermatu, mu však místo radosti přináší spíše trapné a rozpačité okamžiky, o skutečných tragédiích nemluvě. Naštěstí pro něj, aniž by si toho zpočátku vůbec všiml, stojí po jeho boku krásná žena, která se z nenápadné persony v pozadí stává skutečnou hybatelkou příběhu i hrdinova života. Čtenář však především zjistí, že Miloň Čepelka, jeden z otců zakladatelů Divadla Járy Cimrmana, rád překvapuje. Po řadě veršových knížek (poslední byl Deník haiku) přichází už se třetí prózou a opět jinou než obě předchozí (Poklesky rozverné snoubenky - Daranus 2007, Příliš mnoho pohřbů - Daranus 2008). Jeho novela je dramatická i lyrická, klade otázky etické, obhajuje literaturu jako hru, jejíž jedinou podmínkou je uvěřitelnost, střídá výrazové prostředky, ale vše v ní plyne lehce, s ironickým a sebeironickým nadhledem, a proto navýsost čtivě. Začtete-li se, budete bez přerušení pokračovat až k žádoucímu happyendu, vzápětí ostatně zpochybněnému.
