Rozsáhlý román zlínského básníka zachycuje rodinnou historii, ale je současně i venkovským románem, experimentální prózou, skládačkou osudů, obrazem doby a syrovou, pravdivou výpovědí o životě několika generací žijících ve Zlíně a jeho okolí. Je to kniha velice konkrétní, pravdivá, nelaskavá i soucitná. Román je psán s mimořádným citem pro češtinu, zejména její moravské dialekty. Jaroslav Kovanda (* 1941), zlínský básník a sochař, je autorem pronikavého básnického díla, které patří k důležitým literárním objevům let devadesátých. Vedle díla básnického se zabývá i prózou, jak ukázala již jeho kniha Nejaký Jura Vičík. Román Gumový betlém, psaný více než deset let, je dosavadním vrcholem jeho literárního díla.
Kniha figuruje mezi pěti finalisty Ceny J. Škvoreckého 2011.
(Kosmas)
Recenze
Recenze Jakuba Vaníčka v Deníku Referendum (15. 2. 2010)
Recenze Kryštofa Špidly Staré fotografie (Host, 10/2010)
Recenze Ivy Frühaufové na iLiteratuře (13. 4. 2011)
Recenze Iva Haráka Rytmoromán (Tvar, 8/2011)
Recenze Evy Klíčové Příliš soukromé století (Tvar, 8/2011)
Recenze Jana Štolby Říct vše, anebo neříct? (A2, 11/2011)
