Max Ščur je běloruský básník, který již patnáct let žije v České republice. Ve vlasti mu vyšlo několik básnických sbírek i prozaických knih. Po uveřejnění divadelní hry, která se kriticky vyjadřovala k Lukašenkovu diktátorskému režimu, byl donucen emigrovat. Těmito souřadnicemi – emigrací, hledáním "druhého domova", ale i ozvuky dřívějšího života ve vlasti – je určena i většina básní první Ščurovy sbírky převedené do češtiny. Rozsah Modu bibendi je však nakonec mnohem širší, a jeho nedílnou součást tak (vedle textů reflexivních) tvoří i básně charakteristické nadhledem až lehkovážností (b. Běloruský slečnám) nebo básně angažované, vznikající z přirozené potřeby komenovat dění ve vlasti.
Rozhovor Miroslava Tomka s autorem na Portálu české literatury (14. 9. 2012)
