Myslel jsem na Ledu, na její pružné tělo v pokoji penzionátu Živý dech, myslel jsem na Kudrli, svoji dávnou žravou lásku. Diody pod helmou chladily. „Já nechci vymastit!“ řekl jsem důrazně. „Proč tak hrubá slova?“ podivil se doktor Mathaus. „Nejsem žádnej králík.“ „Každý jednou byl, nebo bude,“ pokrčil rameny. „Je třeba posloužit lidstvu a to zase poslouží vyšším ideálům. Uvolněte se, prosím. A vy, paní kolegyně! Běžte mi nahazovat pojistky. Hop! Hop! Hop!“
Kniha nebude prodávána v knihkupectvích! Je to proto, aby byla dostupná a levná! Seženete ji výhradně na www.zabrisky.cz
Pozor! Číhá tam na Vás brutální prodavačka Pazourková Bobina!
