Alexandra Büchler & Ana Garralón
Alexandra Büchler & Ana Garralón

16. 12. 2020

České literární centrum oslovilo čtyři odborníky ze čtyř evropských zemí, aby se v několika stech slovech pokusili shrnout trendy v literatuře pro děti a mládež v jejich zemi. V listopadu jsme začali články o situaci v Německu a ve Francii (čtěte ZDE), v prosinci pokračujeme Británií a Španělskem.

 

3. Británie

Co je nového v britské literatuře pro děti a mládež

Při hledání trendů ve světě literatury pro děti a mládež ve Velké Británii je třeba mít na paměti zřejmou skutečnost: angličtina je globální lingua franca, knihy v tomto jazyce se vydávají po celém světě a literatura pro děti spadá pod rozsáhlé odvětví, které zajišťuje vzdělávací a volnočasové potřeby světové populace rodilých i nerodilých mluvčí angličtiny.

Dalším aspektem, který stojí za to zdůraznit, je, že knihy pro mladé čtenáře patří do infrastruktury zahrnující nejen vydavatelství, knihkupectví a knihovny, ale také řadu institucí, a organizací, které podporují gramotnost a čtení, poskytují nástroje „objevitelnosti“ a vytvářejí vzdělávací zdroje. Kromě britské odnože známé mezinárodní sítě YBBY existují také charitativní organizace na podporu čtení jako je The Book Trust, The Reading Agency nebo Centrum pro gramotnost v základním vzdělávání (CLPE), které spolupracují s knihovníky a učiteli.
 

Rekalibrace zastoupení a začlenění

 
K jednomu z nejvýznamnějších trendů poslední doby patří nepřetržitý proces „lokalizace“ dětských knih v anglickém jazyce tak, aby odrážely svět jejich čtenářů. Má-li čtení utvářet vědomí a upevňovat pocit identity, děti by měly být schopny vztahovat se k příběhům, které čtou, a identifikovat se s postavami. Britské dětské knihy však příliš dlouho plně neodrážely rozmanitost společnosti. Studie Reflecting Realities, kterou zadalo Centrum pro gramotnost v základním vzdělávání (CLPE), ukázala významnou potřebu lepšího etnického zastoupení v dětské literatuře – pouze 1 % z 9115 dětských knih vydaných ve Velké Británii v roce 2017 má hlavní postavu pocházející z menšiny, a pouze 4 % děl vůbec obsahovala postavy etnického původu, třebaže, jak uvádí ministerstvo školství, 32 % školních dětí v Anglii je příslušníky etnických menšin. Tato zjištění podnítila vznik řady iniciativ zaměřených na nápravu takovéto nerovnováhy a vedla k vytvoření seznamů doporučených děl na webových stránkách jako LoveReading4Kids, vyzdvihujících díla, jejichž hlavní postavy mají etnický původ. Vzhledem k důrazu kladeného na potřebu validace skutečnosti a prožitků dětí z minorit pak druhý průzkum provedený v roce 2018 a zveřejněný o rok později zaznamenal vítanou změnu a ukázal již 4 % protagonistů etnického původu.

Knihy ze série Noughts & Crosses (Nuly a kříže). Foto: Amazon

Knihy ze série Noughts & Crosses (Nuly a kříže). Foto: Amazon

V roce 2020 byl spuštěn televizní seriál Noughts and Crosses (Nuly a kříže) na motivy nejprodávanějších románů pro mládež od Malorie Blackmanové, která je jako jediná spisovatelka tmavé pleti držitelkou ocenění pro autory a ilustrátory knih pro děti. Tyto romány, z nichž první původně vyšel v roce 2001 a které jsou napsané v žánru spekulativní beletrie, zobrazují alternativní budoucnost, v níž Afričané kolonizovali Evropu a podmanili si bílou populaci, s výsledkem, že rasy hrají opačné role. Tento slohový postup umožňuje mladým čtenářům přemýšlet o koloniální historii a odkazu otroctví odrážejícím se ve společenské nerovnosti, což je téma, na které se zaměřila kampaň Black Lives Matter.
 

„In Other Words“ znamená překlad

 
Překlady dětských knih jsou dalším trendem, který stojí za zmínku v kontextu rostoucí rozmanitosti vydávání literárních děl pro děti a mládež. Třebaže stále platí, že překladová literatura obecně tvoří v Británii velmi malý podíl nově vydaných knih, počet překladů neustále roste a podle Nielsen Book se v roce 2019 prodávaly lépe než původní literatura. I když se to týká hlavně beletrie pro dospělé, na žebříčku nejprodávanějších knih se objevily také některé překlady knih pro mládež, například Maps (Mapy), bohatě ilustrovaný atlas pro mladé čtenáře od polského manželského týmu Aleksandry a Daniela Mizielińských, který se po vydání v roce 2012 stal překvapivým bestsellerem.

Daniel Mizieliński a Aleksandra Mizielińska. Foto: https://oladaniel.com/about

Daniel Mizieliński a Aleksandra Mizielińska. Foto: web autorů, https://oladaniel.com/about

Většina překladů nicméně vyžaduje soustředěné úsilí, aby vůbec mohla být zrealizována – originál musí nejprve být objeven a pro překlad i jeho vydání je často nutná podpora formou dotace. To prokázal projekt In Other Words (Jinými slovy), dvouletý program instituce The Book Trust, jehož cílem bylo zviditelnit přeložené knihy pro mladé čtenáře a povzbudit britské vydavatele, aby vydávali více takových titulů. Užší výběr, který byl vybrán z přibližně 200 původních titulů, byl britským vydavatelům představen s pobídkou pro marketingovou dotaci a sadou pedagogických nástrojů.
 

Staronová kategorie: World Kid Lit

 
Probíhající kampaní, která propaguje rozmanitost dětských knih, je World Kid Lit, blog provozovaný skupinou dobrovolníků. Zatímco „kid lit“ je nové módní označení pro dětské knihy, termín „světová literatura“ sahá do doby dávno předtím, než byla literatura pro děti a mládež uznána jako samostatná kategorie. Blog World Kid Lit, který tyto dva pojmy propojil, poukazuje na rozmanitost dětské literatury prostřednictvím článků, rozhovorů, recenzí i doporučení knih k překladu. Blog byl založen v roce 2016 s myšlenkou stanovit září jako měsíc literatury pro děti a od té doby se stal celosvětově proslulým a uznávaným autory, překladateli, knihovníky, učiteli i vydavateli. Blog také každoročně uvádí knihy vydané v anglickém překladu, které vykazují meziroční růst. A právě zde je třeba zmínit úlohu nezávislých nakladatelů – většinu překladových knih, ať už určených pro mladé čtenáře pro či dospělé, vydávají právě nezávislá nakladatelství jako například Oneworld, Pushkin nebo Emma Press, věnující knihám pro mladé čtenáře část produkce v rámci ediční řady, zatímco Tiny Owl, Lantana a Book Island jsou dětská nakladatelství, která si kladou za cíl reagovat na multikulturní povahu britské společnosti. Nedávno přibyla další nakladatelství, např. Centrala, která se zaměřuje na grafické romány a komiksy a sídlí na dvou místech: ve střední Evropě a v Londýně.
 

Poezie pro mladé čtenáře

 
Trendy v dětské literatuře často odrážejí trendy celkové – konec konců, hranice mezi věkovými kategoriemi čtenářů může být nejasná. V posledních letech byl evidován rostoucí zájem o poezii, co se prodeje a zapojení do akcí a soutěží týče, a stejný trend byl pozorován i v poezii pro děti. Průzkum National Literacy Trust z roku 2018 zjistil, že „téměř polovina dětí a mladých lidí se poezii věnuje ve svém volném čase, čte ji, poslouchá, píše či recituje“ a existuje nepřeberné množství zdrojů od Poetry Society a dalších organizací na podporu ještě většího zapojení mladých lidí do poezie. Mnohé seznamy doporučených děl zviditelňují tematické básnické antologie – například o zvířatech nebo přírodě, stejně jako sbírky jednotlivých autorů, včetně klasika dětské poezie Roada Dahla i veteránů Julie Donaldsonové, Briana Pattena a Michaela Rosena.

Dean Atta. Foto: Hussina Raja

Dean Atta. Foto: Hussina Raja

Mezi mnoha nedávno vydanými publikacemi nicméně vynikají dvě díla mladých autorů, která obě využívají básnický jazyk k řešení náročných témat: kniha Black Flamingo (Černý plameňák, 2019) Deana Atty splétá témata rasy, pohlaví, identity a dospívání do výborně zpracovaného veršovaného románu o dospívajícím míšenci, který se stane umělcem vystupujícím v ženském oblečení, a tak nakonec plně přijme vlastní jedinečnost. Druhou knihou je delikátní básnický román The Girl Who Became a Tree (Dívka, jež se stala stromem, 2020) na motivy příběhu nymfy Dafné, který pojednává o mladé dívce, jež přišla o svého otce. Oceňovaný autor knihy, u dětí nesmírně oblíbený básník Joseph Coelho, v tomto díle upustil od svého obvyklého stylu plného vtipných slovních hříček a zvolil poněkud jiný tón.

– Alexandra Büchler

 

4. Španělsko

Panorama španělské literatury pro děti a mládež

Údaje o prodejích literatury pro děti a mládež ve Španělsku za rok 2018 prezentovaná různými institucemi 1Zpráva o španělském knižním trhu za rok 2018 je ke stažení ZDE. podtrhují, že toto odvětví knižního trhu vzkvétá, s každoročními přírůstky. Za knihy pro děti a mládež se utržilo o 6 % více než v předchozím roce a činila 14 % produkce určené k vývozu. To je logické v zemi, kde 38 % obyvatelstva přiznává, že za rok nepřečte ani jednu knihu, a kde celkový prodej literatury pro děti a mládež činí 12,8 % ze všech prodaných knih. Data ministerstva školství a kultury 2Přehled španělských knih vydaných v roce 2018. Analýza sektoru: https://sede.educacion.gob.es/publiventa/panoramica-de-la-edicion-espanola-de-libros-2018-analisis-sectorial-del-libro/estadisticas-libros-y-lectura/21661C nám poskytují bližší informace o tom, co se děje.

Sféra literatury pro děti a mládež je vzhledem ke stávající roztříštěnosti knižního trhu jedna z nejaktivnějších. Ve svém osobním soupisu jsem napočítala téměř 100 nezávislých nakladatelství, která vydávají knihy pro děti. Některá vydají ročně pět nebo šest novinek, jiná více než dvanáct. Velká nakladatelství tohoto sektoru publikují učebnice a jejich literární oddělení jsou orientovaná především na školy. V těchto skupinách se opakovaně setkáváme s autorkami a autory jako jsou Mónica Rodríguez, Gonzalo Moure, Begoña Oro nebo Alfredo Gómez Cerdá. Tento druh knih se obvykle zaměřuje na hodnotná a aktuální společenská témata.

V roce 2017 zažádalo o ISBN pro 11 296 titulů, a ačkoliv ne všechny byly nakonec publikované, znamená to průměrně 30 novinek denně. Vzhledem k těmto číslům a přestože v roce 2018 bylo žádostí o 29,3 % méně, je to stále množství, které je obtížné pojmout, jak na úrovni ekonomické, tak na úrovni bádání. V komerčním systému založeném na velkém obratu knih se zřídkakdy vytiskne v prvním vydání více než 2000 kusů a mnoho z menších edic nedosáhne ani nákladu 500 výtisků, množství, které trh zvládne vstřebat. V této situaci se velmi často setkáváme s tím, že spisovatelé a ilustrátoři publikují mnoho titulů ročně s nadějí, že se jejich kniha vyprodá. 99 % z ISBN vyžádaných v roce 2018 se týkalo prvního vydání knihy. Bereme-li v úvahu, že průměrná cena knihy pro děti je 10 euro, není třeba složitých výpočtů, abychom si všimli, že autoři a ilustrátoři se z prodeje svých prací těžko uživí.

Jednou z nejvýraznějších tendencí posledních let byla obrovská produkce obrázkových a ilustrovaných knih. K tradičním nakladatelstvím pro děti se připojila nakladatelství jako Siruela, Impedimenta nebo Nórdica. Témata jsou různá: informativní, čistě imaginativní, kde ilustrátoři dávají na odiv své umění, nebo dokonce zaměřená na svépomoc jako bestseler El monstruo de colores (Barevná příšerka, 2018) od Anny Llenas, kterého se prodalo více než 500 000 výtisků, což připravilo půdu dalším podobným knihám jiných nakladatelství. Všem, co hledají rodiče nebo učitele, který chce používat knihy k tomu, aby učil, jak si vyčistit zuby, zbavit se plenky, zvládat emoce nebo aby varoval před ekologickou katastrofou. O tomto fenoménu jsem psala na svém blogu.3https://anatarambana.blogspot.com/2017/08/superlij-llega-la-literatura-infantil.html

Anna Llenas. Foto: archiv autorky

Anna Llenas. Foto: archiv autorky

Další zajímavou tendencí byly knížky prvního čtení: leporela, malého rozměru, s básničkami a každodenními tématy. Co se týče obvyklých témat, je mnoho knih, které mají blíže spíš k sociologii než k beletrii: migrace, ekologické katastrofy, ženy. Tyto knihy se snaží přizpůsobit aktuálnímu společenskému diskurzu a těší se podpoře rodičů a vyučujících, právě těch, kteří tyto knihy kupují.

Zvláštní pozornost si zaslouží vzestup nonfikčních knih. V podstatě všechna nakladatelství zařazují do své nabídky tituly, které se snaží rozšiřovat vědomosti. Zahorí Books je jediné, které se věnuje této oblasti výhradně. Právě teď zaznamenáváme boom knih o přírodě.

Tento rozvoj obrázkových knih, zdá se, odsunul do pozadí četbu pro děti od 8 do 12 let, jejíž produkce byla menší a byla zaměřená na otázky související s výukou nebo na záchranu klasiků. Neohromí proto úspěch série Roberta Santiaga Los futbolísimos (Fotbaláci, 2018), jejíchž 16 titulů se prodalo ve více než dvou milionech výtisků.

Působivý vzestup zažil v posledních letech komiks a grafický román, ačkoliv v 75 % ze 4000 titulů vydaných v roce 2019 se jedná o překlady.4https://www.lavanguardia.com/vida/20200713/482289805817/el-75-de-los-comics-que-se-leen-en-espana-son-producciones-extranjeras.html Nakladatelství Salamandra rozšířilo svoje jméno díky Ceně Fnac (Mezinárodní cena za grafický román Fnac-Salamandra Graphic, pozn. red.) a funguje po boku dalších tradičnějších, jako jsou mezi jinými Astiberri, Dibbuks a Norma. Je to mezi rodiči a učiteli opomíjený fenomén, přitom snad nejzajímavější díla se objevují právě tam, například tvorba Artura Laperly a jeho série Superpatata (Superbrambor, 2011), které se prodalo více než 40 000 výtisků a v níž čtenáři najdou nejen dobrodružství, ale i humor a živé dialogy.

– Ana Garralón

 

[ ]

 

Alexandra Büchler je ředitelkou evropské platformy Literature Across Frontiers, redaktorkou a překladatelkou prózy, poezie i literatury faktu z její rodné češtiny. Má na kontě třicet publikací. Sestavila šest antologií povídek v překladu a byla editorkou edice dvojjazyčných antologií poezie New Voices from Europe and Beyond (Nové hlasy nejen z Evropy), které vycházely v nakladatelství Arc Publications v letech 2006 až 2016.

Ana Garralón je španělská pedagožka, překladatelka a literární kritička specializující se především na literaturu pro děti a mládež. Publikovala knihy Příruční historie literatury pro děti (Historia portátil de la literatura infantil, 2001) a Číst a vědět. Naučné knihy pro děti (Leer y saber. Los libros informativos para niños, 2013). Vede přednášky a vzdělávací dílny ve Španělsku a v Latinské Americe. Zaměřuje se především na knihy pro nejmenší čtenáře. Svoje aktuální postřehy píše na blogu o literatuře pro děti s názvem Anatarambana (https://anatarambana.blogspot.com/), který byl v roce 2016 oceněný španělskou Národní cenou za podporu četby (Premio Nacional de Fomento a la Lectura 2016).

   [ + ]

1. Zpráva o španělském knižním trhu za rok 2018 je ke stažení ZDE.
2. Přehled španělských knih vydaných v roce 2018. Analýza sektoru: https://sede.educacion.gob.es/publiventa/panoramica-de-la-edicion-espanola-de-libros-2018-analisis-sectorial-del-libro/estadisticas-libros-y-lectura/21661C
3. https://anatarambana.blogspot.com/2017/08/superlij-llega-la-literatura-infantil.html
4. https://www.lavanguardia.com/vida/20200713/482289805817/el-75-de-los-comics-que-se-leen-en-espana-son-producciones-extranjeras.html