David Drábek

David Drábek

Dramatik a režisér. Držitel mnoha cen. Jeho nejúspěšnější drama Akvabely vyšlo v angličtině, španělštině, ruštině, polštině, rumunštině a v němčině. Narodil se 18. 6. 1970 v Rychnově nad Kněžnou, vyrostl v Týništi nad Orlicí.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Dětem! Akropolis 2013
Žabikuch nepublikováno 2004
Akvabely Svět a Divadlo 2004
Jana z parku Divadelní ústav 2003
Švédský stůl nepublikováno 1998
Vařila myšička myšičku nepublikováno 1995
Hořící žirafy nepublikováno 1993
Sousta (spolu s D. Králem) nepublikováno 1992
Žabikuch
David Drábek
Žabikuch
Akvabely
David Drábek
Akvabely
Jana z parku
David Drábek
Jana z parku
Švédský stůl
David Drábek
Švédský stůl
Vařila myšička myšičku
David Drábek
Vařila myšička myšičku
Hořící žirafy
David Drábek
Hořící žirafy
Sousta (spolu s D. Králem)
David Drábek
Sousta (spolu s D. Králem)
Z recenzí
Drábek se v žánru grotesky pohybuje lehce jako autor i režisér, ostatně i všichni jeho fantaskní "podivíni" a "outsideři" (outsiderství se zdá být jeho bytostným tématem) jsou groteskní, chcete-li karnevalovou poetikou křtěni.
—Vladimír Just
lidovky.cz

Hra Jana z parku (za rok 1994) a Akvabely (za rok 2003) získaly 1. místo v Ceně Nadace Alfréda Radoka za původní hru a Náměstí bratří Mašínů 2. místo v téže soutěži (za rok 2007). Akvabely a Náměstí bratří Mašínů pak po svém uvedení obdržely Cenu Alfréda Radoka za českou hru roku (2005, 2009).

Debutoval v roce 1992 spolu s Darkem Králem hrou Malá žranice, nedlouho po jejím uvedení založili Divadelní studio Hořící žirafy v Olomouci. Pro ně Drábek s Králem napsali desítku inscenací. V letech 1996–2000 Drábek pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci, 2005–2007 byl režisérem Divadla Minor v Praze, od ledna 2009 je uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové, kde působí jako režisér. Souborně jeho hry vydalo nakladatelství Větrné mlýny (2003), kniha obsahuje čtyři hry: Hořící žirafy, Jana z parku, Kosmická snídaně aneb Nebřenský a Švédský stůl. V roce 2007 Drábek napsal a větrné mlýny o dva roky později vydaly Náměstí bratří Mašínů s podtitulem Hra o nehybnosti.

Nakladatelství Akropolis vydalo nejprve hru Koule (2011), v roce 2012 pak doplnilo Drábkovy ostatní hry elektronicky, souborně vyšly všechny Drábkovy dramatické texty z let 2003 – 2011 pod názvem Aby se Čechům ovary zachvěly (Akropolis, 2011). Drábek mísí grotesku s kultovními filmy postmoderny, nechává se inspirovat muzikálem, paroduje televizní vysílání, ironizuje popkulturu a modlu zboží. Je také autorem původně rozhlasové hry Koule, která vzbudila nadšení i kritiku; hlavní hrdinkou je koulařka Milena, nápadně podobná Heleně Fibingerové, ve svém rozhlasovém přiznání k dopingu mluví i o Radmile, která zase připomíná Jarmilu Kratochvílovou. Obě sportovkyně se proti hře ohradily a hrozily soudem. Autor píše i hry pro děti, knižně vyšly v roce 2013 pod titulem Dětem! (Akropolis), pro televizi napsal scénář k dětskému pořadu Kabaret z maringotky.

Ukázka

Tenkrát nám o něco šlo. Jsem zděšenej, jak ty moji studenti vědí úplný kulový o totáči, o tom, v jakým humusu jsme žili. Bolševik je vůbec netankuje. Je jim to tak ukradený, že je za pár roků lapne nějakej další Velkej bratr a ty pitomečkové budou tak v pohodě, tak cool, že si toho všimnou, až už bude pozdě…

—Akvabely (Akropolis, 2011)
Autorská práva v zahraničí
Dilia
W: http://www.dilia.cz