Iva Pekárková

Iva Pekárková

Překladatelka, publicistka, prozaička, taxikářka. Její knihy vyšly v překladech do angličtiny, španělštiny či němčiny. Narodila se 15. 2. 1963 v Praze.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Pečená zebra Mladá fronta 2015
Postřehy z Londonistánu Mladá fronta 2015
Beton Mladá fronta 2014 DE
Péra a perutě Mladá fronta 2014 DE | EN
Levhartice Mladá fronta 2013
Multykulty pindy jedný český mindy Millennium Publishing 2012
Málo černý Varlata Millennium Publishing 2010
Zvonek a pak chorál Millennium Publishing 2010
Gang zjizvených Millennium Publishing 2010
Jaxi taksikařím Millennium Publishing 2009
Sloni v soumraku Millennium Publishing 2008
Láska v Londýně Listen 2008
Láska v New Yorku Listen 2006
Šest miliard Amerik Petrov 2005
Najdža / Hvězdy v srdci Nakl. Lidové noviny 2003
Gang zjizvených Maťa 2002
Do Indie kam jinam Nakl. Lidové noviny 2001
Třicet dva chwanů Maťa 2000
Můj I. Q. Maťa 1999
Péra a perutě Maťa 1998 DE | EN
Gang zjizvených Maťa 1998
Můj život patří mně (rozhovor s V. Ševelou) Melantrich 1998
Dej mi ty prachy Nakl. Lidové noviny 1996 ES | DE | EN
Kulatý svět Společnost J. Škvoreckého 1993 EN
Péra a perutě Ivo Železný 1992 DE | EN
Péra a perutě Sixty-Eight Publishers 1989 DE | EN
Gang zjizvených
Gang zjizvených
Sloni v soumraku
Sloni v soumraku
Šest miliard Amerik
Šest miliard Amerik
Najdža / Hvězdy v srdci
Najdža / Hvězdy v srdci
Gang zjizvených
Gang zjizvených
Do Indie kam jinam
Do Indie kam jinam
Třicet dva chwanů
Třicet dva chwanů
Můj I. Q.
Můj I. Q.
Gang zjizvených
Gang zjizvených
Můj život patří mně (rozhovor s V. Ševelou)
Můj život patří mně (rozhovor s V. Ševelou)
Dej mi ty prachy
Dej mi ty prachy
Kulatý svět
Kulatý svět
Z recenzí
Pekárková je zdatná vypravěčka. Přímočará, neutápějící se v detailech ani jazykových a přitom lyrická a přesná. Mikropříběhy jsou jaksi příjemně nahořklé, vesměs uvěřitelně vypointované a podepřené v případě potřeby reáliemi.
—Jaroslav Soukup
iLiteratura.cz

V roce 1983 krátce před dokončením přírodovědecké fakulty emigrovala do Spojených států, dnes žije v Londýně. Pracovala mimo jiné i jako taxikářka v New Yorku, taxikaří i v Londýně. Právě tahle práce ovlivnila její tvorbu. Pracovala (od roku 1997 pobývala v Česku) pro tuzemské noviny a časopisy jako publicistka, úspěšný je její blog. „S přechodem do exilu se zrodilo klíčové téma autorčiny tvorby: situace a postoj cizince, zmnožená identita člověka, jenž opustil svůj domov a kořeny, bytostná potřeba porozumět druhému (člověku, městu, zemi, kultuře, události),“ charakterizuje Pekárkové tvorbu Vladimír Novotný.

Debutovala knihou Péra a perutě (Sixty Eight Publishers, Toronto, 1989, česky Ivo Železný, 1992) o svérázné prostitutce, následoval Kulatý svět (Společnost Josefa Škvoreckého, 1993), jejímž jádrem jsou zážitky z rakouského utečeneckého tábora, kde Pekárková pobývala na cestě z komunistického Československa. Próza Dej mi ty prachy (NLN, 1996) líčí snahu chudých žen emigrantek najít své místo ve vytoužené zemi. Podobně nemilosrdně líčí autorka i atmosféru v imigrantských ghettech v New Yorku v próze Můj I.Q. (Maťa, 1999). Román Třicet dva chwanů (Maťa, 2000) inspiroval autorčin pobyt v Thajsku, podobně na východ míří titul Do Indie, kam jinam (NLN, 2000), své prožitky z Nigérie zpracovala autorka v knize Najdža hvězdy v srdci (NLN, 2003), z Malajsie Pekárková napsala knihu Džungle, tygři, jinovatka (Millennium Publishing, 2011). Šest miliard Amerik (Petrov, 2005) zpřístupňuje zkušenosti s vysněným státem, které turisté neuvidí: „Šest miliard Amerik je knížka, která pobaví a přitom rovněž přináší poznání, jak se žije v zemi, o níž se v mottu, vypůjčeném od matematika Jiřího Matouška, praví, že je „zemí neomezených možností i nemožné omezenosti,“ píše Aleš Haman pro Lidové noviny. Povídkové soubory Láska v New Yorku (Listen, 2006) a Láska v Londýně (Listen, 2008) líčí milostná vzplanutí hetero i homosexuální, ale i lásku sourozeneckou či mateřskou. Sloni v soumraku (Millennium Publishing, 2008) není jen silně erotickou knihou, podobně jako za řadou dalších textů je i zde možné spatřovat diagnózu současného světa – v sexuální touze se skrývá potřeba lásky a tělesného kontaktu, snaha najít kořeny, připoutat se. Úspěšný byl soubor jejích blogových příspěvků z let 2008 a 2009 vydaný souborně jako Jaxi taksikařím (Millennium Publishing, 2009). „Její kolegové a pasažéři jí inspirují k zamyšlením se nad rasismem, stářím, výchovou mládeže, maloměšťáctvím, touhou po penězích a moci, životním prostředím a vším co nás denně provází. Geniálně umí najít jádro problému, částečně nastavit zrcadlo, trochu navodit odpověď a zbytek nechat na čtenáři,“ stojí v anotaci. Pekárková pobuřuje kritiky svým jednoduchým drsným stylem i některé usedlejší čtenáře – název knihy Multykulty pindy jedný český mindy (Milennium Publishing, 2012) dokonce pochází z jednoho vulgárního příspěvku v diskusi na jejím blogu.

Novela Levhartice (Mladá fronta, 2013) líčí příběh čtyřicátnice zklamané láskou, která se léčí odchodem do Anglie – z náruče různých mužů vede její cesta svérázně i do náruče jiné kultury. Povídky Beton (Mladá fronta, 2014) charakterizoval Jaroslav Soukup na serveru iLiteratura.cz takto: „Autorka tematizuje kulturní rozdíly i vztahy mezi příslušníky obou pohlaví, a to bez sentimentu a pokrytecké korektnosti, ale také bez předpojatosti a odsudků jednotlivých postav, které jsou i v nejvypjatějších momentech vždy především hřešícími a chybujícími lidmi.“ Zatím poslední Pekárkové knihou jsou Postřehy z Londonistánu (Mladá fronta, 2015), čili z Londýna, kde autorka dnes žije.

Ukázka

…jsou v  hotelovém pokoji, není to nejlacinější hotel, chlap se snaží, chlap by se styděl ji pozvat do laciného hotelu, chlap neví, že Milla není snob, šoustala, mrdala, prcala by s ním i na olezlé matraci v přístěnku za barákem, souložila, šukala, jebala by s ním třeba na lavičce v parku nebo pod keřem, na voňavé, eroticky – nemravně! – rozměklé, zvlhlé půdě, kde se to hemží žížalami a novým životem, omamně to páchne kořeny bytí, co tady možná jednou vyroste, obcovala by s ním pod mostem, v autě, na zadním sedadle autobusu, byla by si oblékla dlouhou řasnatou sukni, aby ji mohl opřít o vysoký plot v pochcaném růžku za nádražím, kde to páchne močí a asfaltem a kde nejsou bezpečnostní kamery. Jenže tohle chlap nevěděl. Platil za hotel, aby ji neurazil. Myslel si, že Mille na tomhle záleží. Samozřejmě se pletl. V tomhle byl konformista.

—Levhartice (Mladá fronta, 2013)
Autorská práva v zahraničí
Pražská Literární Agentura
W: http://www.praglit.de/
E: maria@sileny.de
Rozhovor
„Chci napsat černobílou zvířecí trilogii,“