Ivan Klíma

Ivan Klíma

Jeden z nejpřekládanějších současných českých autorů, držitel prestižní Ceny Franze Kafky (2002), Magnesie Litery (2010), Ceny Karla Čapka (2010) či Ceny Ferdinanda Peroutky (2013). Jako dospívající strávil tři roky v terezínském ghettu. Za komunistů pronásledovaný, spoluzaložil samizdatovou edici Petlice. Narodil se 14. září 1931 v Praze.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Láska a smetí Academia 2013 ES | EN | FR
Kokrhací hodiny Portál 2012
O lásce, tichu i zradě Academia 2012
Jak se nestát vrahem Academia 2012
Soudce z milosti Academia 2012 EN
Jak daleko je slunce Portál 2011
Má veselá jitra Academia 2011
Milostné léto Academia 2011 DE | FR
Moje první lásky Academia 2010 EN
Moje šílené století II. Academia 2010
Moje šílené století Academia 2009 EN  2010 Magnesia Litera – Literatura faktu
Miláčkové chřestýši a jiné ženské horory Academia 2007
Kostlivec pod kobercem Academia 2005
Moje nebezpečné výlety Academia 2004 RU
Premiér a anděl Academia 2003 PL
Soudce z milosti Academia 2002 EN
Má veselá jitra Academia 2002
Tři hlasy Doplněk 2001
Jak přežít blahobyt Doplněk 2001
Velký věk chce mít též velké mordy Academia 2001
Ani svatí, ani andělé Hynek 1999 PL | EN
O chlapci, který se nestal číslem Židovské muzeum 1998
Kruh nepřátel českého jazyka Hynek 1998
Poslední stupeň důvěrnosti Hynek 1996 EN
Jak daleko je slunce Hynek 1995
Lásky a řemesla Ivana Klímy: Rozhovor Miloše Čermáka se spisovatelem Ivanem Klímou Academia 1995
Milostné rozhovory Hynek 1995 DE
Čekání na tmu, čekání na světlo Český spisovatel 1993 DE | EN
Milostné léto Práce 1992 DE | FR
Ostrov mrtvých králů Rozmluvy 1992
Soudce z milosti Rozmluvy 1991 EN
Už se blíží meče Rozmluvy 1991
Má veselá jitra Academia 1990
Moje zlatá řemesla Atlantis 1990 EN
Ministr a anděl Dilia 1990
Markétin zvěřinec Albatros 1990
Láska a smetí Rozmluvy 1988 ES | EN | FR
Soudce z milosti Rozmluvy 1986 EN
Má veselá jitra Rozmluvy 1985
Moje první lásky 68 Publishers 1985 EN
Milostné léto 68 Publishers 1979 DE | FR
Má veselá jitra 68 Publishers 1979
Milenci na jeden den Československý spisovatel 1970 NL | FR | EN
Loď jménem Naděje Československý spisovatel 1969
Kokrhací hodiny a jiné příběhy z Vlašských Klobúk a podobných Tramtárií SNDK 1965
Návštěva u nesmrtelné tetky: Polské zápisky Mladá fronta 1965
Milenci na jednu noc Československý spisovatel 1964 FR
Hodina ticha Československý spisovatel 1963 DE
Karel Čapek Československý spisovatel 1962 EN
Bezvadný den Mladá fronta 1960
Mezi třemi hranicemi Československý spisovatel 1960
Kostlivec pod kobercem
Kostlivec pod kobercem
Moje nebezpečné výlety
Moje nebezpečné výlety
Premiér a anděl
Premiér a anděl
Jak přežít blahobyt
Jak přežít blahobyt
Velký věk chce mít též velké mordy
Velký věk chce mít též velké mordy
Ani svatí, ani andělé
Ani svatí, ani andělé
O chlapci, který se nestal číslem
O chlapci, který se nestal číslem
Kruh nepřátel českého jazyka
Kruh nepřátel českého jazyka
Poslední stupeň důvěrnosti
Poslední stupeň důvěrnosti
Lásky a řemesla Ivana Klímy: Rozhovor Miloše Čermáka se spisovatelem Ivanem Klímou
Lásky a řemesla Ivana Klímy: Rozhovor Miloše Čermáka se spisovatelem Ivanem Klímou
Milostné rozhovory
Milostné rozhovory
Čekání na tmu, čekání na světlo
Čekání na tmu, čekání na světlo
Ostrov mrtvých králů
Ostrov mrtvých králů
Už se blíží meče
Už se blíží meče
Moje zlatá řemesla
Moje zlatá řemesla
Ministr a anděl
Ministr a anděl
Markétin zvěřinec
Markétin zvěřinec
Moje první lásky
Moje první lásky
Milenci na jeden den
Milenci na jeden den
Loď jménem Naděje
Loď jménem Naděje
Kokrhací hodiny a jiné příběhy z Vlašských Klobúk a podobných Tramtárií
Kokrhací hodiny a jiné příběhy z Vlašských Klobúk a podobných Tramtárií
Návštěva u nesmrtelné tetky: Polské zápisky
Návštěva u nesmrtelné tetky: Polské zápisky
Milenci na jednu noc
Milenci na jednu noc
Karel Čapek
Karel Čapek
Bezvadný den
Bezvadný den
Mezi třemi hranicemi
Mezi třemi hranicemi
Cena Rok Země
Cena Karla Čapka 2010 Česká republika
Magnesia Litera – Literatura faktu 2010 Česká republika
Ceny Franze Kafky 2002 Česká republika
Z recenzí
Spisovatel Ivan Klíma sepsal a nedávno vydal první díl svých vzpomínek, které nazval Moje šílené století. Neplatí na ně žádná ze zmíněných škatulek - jde o velmi zdařilé memoáry, které by mohly být dobrým průvodcem po 20. století zejména pro mladší generace.
—Erik Tabery
Respekt

Klímovi rodiče (otec byl uznávaným vynálezcem a odborníkem na silnoproudé motory) byli spolu s dětmi internováni v terezínském ghettu pro svůj židovský původ. Po válce vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, pracoval v časopisech a v nakladatelství Československý spisovatel, přispíval do Literárních a Lidových novin. V roce 1953 vstoupil do komunistické strany, po okupaci v roce 1968 byl pro nesouhlas s invazí vojsk vyloučen. V roce 1969 odjel přednášet do Spojených států, vrátil se o rok později už jako zakázaný spisovatel. Pracoval jako dělník či hlídač, jeho knihy vycházely jen v samizdatu nebo v exilových nakladatelstvích. Zatímco v beletrii tvoří těžiště Klímovy tvorby texty z 60. – 80. let, po roce 2000 je jeho tvorba podstatná v kategorii esejistiky a publicistiky. Ceněné jsou jeho dvoudílné memoáry Moje šílené století (Academia, 2009 a 2010), v nichž líčí nejenom svůj život, ale i zásadní dějinné události „šíleného“ 20. století.

Debutoval povídkovým souborem Bezvadný den (Mladá fronta, 1960). První román Hodina ticha (Československý spisovatel, 1963) vyšel souběžně s Kunderovými Směšnými láskami nebo s Fuksovým Panem Theodorem Mundstockem, typologicky bývá někdy přirovnávaný k Sekyře Ludvíka Vaculíka. Jde o filosofický román z chudého východního Slovenska, kde se po válce kolektivizuje zemědělská výroba. Následovali Milenci na jednu noc (Československý spisovatel, 1964) kniha složená ze tří povídek o lásce a vztazích a tematicky podobní Milenci na jeden den (Československý spisovatel, 1970). Vrchol Klímovy tvorby v tomto období přišel s románem Soudce z milosti, v původní podobě nesl název Stojí, stojí šibenička. Román byl publikován poprvé roku 1979 v německém překladu ve švýcarském nakladatelství Bücher pod názvem Der Gnadenrichtera po deseti letech další práce v konečné podobě česky jako Soudce z milosti (Rozmluvy, 1986). Soudce Adam Kindl je mnohovrstevnatým hrdinou, který řeší zásadní otázku – jak se má člověk, který nesouhlasí s trestem smrti, chovat ve společnosti, která ho v soudním systému používá? Nejde ale zdaleka jen o tohle dilema, Kindl jako soudce odráží mravní útoky zapálených bolševiků a Klíma na jeho osudu ilustruje jak události druhé světové války (včetně autobiografických vzpomínek na Terezín), tak nástup komunistů k moci, okupaci „spřátelenými“ vojsky a následnou normalizaci.

Nejúspěšnějším Klímovým románem je kniha Láska a smetí (samizdat, 1987) nejenom o vztahu metaře k mladé milence, ale i o nenaplněném vztahu Franze Kafky či o lásce otcovské. Kniha vyšla opakovaně ve více než dvaceti překladech včetně finštiny, albánštiny, korejštiny, hebrejštiny či japonštiny, samozřejmě anglicky i německy. Klíma je autorem dramat, knih pro děti a několika soborů esejů, jejich seznam čítá víc než tři desítky položek. Napsal biografii Karla Čapka nazvanou Velký věk chce mít též velké mordy (Academia, 2001). V roce 2009 a 2010 publikoval dvoudílnou kroniku 20. století nazvanou Moje šílené století (Academia, 2009 a 2010), za kterou získal Magnesii Literu v kategorii literatury faktu. „Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí, o nichž jsem do té doby neměla ani tušení, ale hlavně jsem si přečetla strhující příběh slušných a hodných lidí v době, již za hodnou a slušnou nemůže označit ani ten největší optimista,“ píše o knize spisovatelka Markéta Hejkalová. Klíma působí v českém PEN klubu, v letech 1990 – 1992 byl jeho předsedou.

Ukázka

Jsme spolu, zatímco stoupá den, zatímco klesá noc, jsme tak úplné spolu, až to vyčerpává, spaluje nás oheň, spaluje ji takový žár, až se lekám: co když nás zavalí popel, z něhož už nepovstaneme?
Nikdy jsem nebyl nikomu tak nablízku, nepoznal jsem člověka, který by byl schopen být mi tak blízko, byl schopen takové vášně, takové usilovnosti.
Možná že jsme oba celý život sbírali síly pro tento čas, pro toto setkání, sem jsme směřovali ve svých snech, do této místnůstky, do přímořských prostor, kde voda, písek a nebe do sebe přecházejí, kde se čas tiše a čisté přesýpá, sem jsme podvědomé toužili ve chvílích osamění. A když konečné jsou naše těla úplně znavená, když letní severské noci zbývá jen několik posledních vydechnutí, chystám se slézt na své lůžko, tu ona prosí, abych neodcházel, aspoň tady, abych zůstával s ní, a já tedy opravdu v nehnutosti čekám, i když teď toužím po samotě, tolik dní naprosté blízkosti mé vyčerpalo, a toužím po chvilce odloučenosti uprostřed cizího světa, do něhož jsem vytržen, se mi zasteskne po nevtíravém chodu domova. Ale mám ještě domov? Sám ho přece rozmetávám. Dcera už odešla, sama je matkou, syn odejde co nejdříve. A má žena, i když se na mě usmívá, kde vlastně dlí? Co ještě zbylo z naší lásky?

—Láska a smetí
Z ocenění
 2010 Cena Karla Čapka
 2010 Magnesia Litera – Literatura faktu
 2002 Ceny Franze Kafky
Kontakty
E: iklima@volny.cz