Jakub Řehák

Jakub Řehák

Básník, esejista. Držitel Magnesie Litery za poezii (2013). Je zastoupen v italské antologii současné nové české poezie Rapporti di Errore (2010). Narodil se 26. 3. 1978 v Uherském Hradišti.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Dny plné usínání Éditions Fra 2016
Past na Brigitu Fra 2012  2013 Magnesia Litera – Poezie
Nejlepší české básně 2010 Host 2010
Světla mezi prkny Agite/Fra 2008
Cena Rok Země
Magnesia Litera – Poezie 2013 Česká republika
Z recenzí
Každý verš, každé slovo je struna napjatá mezi utkvělým detailem a jeho horečnatým záznamem... Je to poezie, která se otevírá pozvolna, do níž se vchází oklikami. Poezie, jejíž past umí sklapnout i při opakovaném čtení – a pokaždé s pomocí jiné návnady.
—Markéta Kittlová
iLiteratura.cz

Vystudoval Vyšší odbornou školu filmovou ve Zlíně, přispívá do novin a časopisů, píše eseje a kritiky. Podílel se na výběru Nejlepší české básně roku 2010 (Host, 2010) a na uspořádání básní Karla Urianka Beránek (Fra, 2012).

Debutoval časopisecky a na internetu, následně knihou Světla mezi prkny (Fra, 2008), za kterou získal nominaci na Magnesii Literu a na Cenu Jiřího Ortena. „Ženy i knihy v sobě ukrývají světy, jejichž odhalování nám skýtá nebývalou slast. Uzavřenost těchto světů vyvolává neutěšitelnou touhu je poznat a probouzí v nás myšlení. Nutí nás opustit sebe sama a setkat se s jiným. V obou případech se jedná o stejnou cestu: odpoutání mysli od těla,“ popisuje Jan Havlíček v recenzi na iLiteratuře.cz. Vystihuje tak hlavní témata Řehákovy básnické prvotiny, lásku (tělesnost) a knihy (duchovnost). Doplňuj je vnitřní až surrealistické popisy, jde tu o vize, nikoli o zvukomalebnost či pravidelnost verše.

Druhá sbírka vyšla až s pětiletým odstupem, nese název Past na Brigitu (Fra, 2012). Kulisy Prahy skrývají vypravěčův vztah k dívce Brigitě, který se odvíjí v jakési zpětné promluvě k ní ve chvíli, kdy vztah sám o sobě už nefunguje. „Je to poezie, která se otevírá pozvolna, do níž se vchází oklikami. Poezie, jejíž past umí sklapnout i při opakovaném čtení, a pokaždé s pomocí jiné návnady,“ píše o sbírce Markéta Kittlová.

Ukázka

Město, tenká čára prsti a kamenů,
propouští na svět odpolední hlasy,
vlajky, plné suchého větru,
který se točí kolem temen.
Jdeš-li, ulice lapají po vzduchu,
v těle jim blouzní spodní vody.
Zář na protějších domech ucpává
pláty oken a střech.
Běž a vyprávěj. Nasaď oči, nos.
Ukaž, že inkoust teče z očí.
Ubíhají roky. Skákání z prken
na hromady písku není už stejné jako dřív.
Králičí kožky nevisí na prkenných latích,
ztratit se za hromadou uhlí z půd
už nejde. Drť dřeva, sladkých vlasů
nemá vztah k dnešnímu horku, září jen
podlitina na kůži spěchajících učnic.
Jsi tam, kde ony, nezastíráš důvod,
jen vhodnou příležitost si ceníš stejně
jako kapes i roztřepených látek v nich.

—Světla mezi prkny (Fra, 2008)
Z ocenění
 2013 Magnesia Litera – Poezie
Kontakty
E: jakub.rehak@gmail.com
Rozhovor
„Báseň mi vstoupila do života,“