Jaroslav Rudiš

Jaroslav Rudiš

Prozaik, autor divadelních a rozhlasových her, autor komiksových scénářů. Držitel Ceny Jiřího Ortena (2002), Ceny Alfréda Radoka, Ceny Českého rozhlasu a nominací na Magnesii Literu. Jeho knihy byly přeložené do desítky jazyků včetně němčiny, polštiny, angličtiny, italštiny, švédštiny, běloruštiny či ukrajinštiny. Narodil se 8. 6. 1972 v Turnově.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Národní třída Labyrint 2013 NL | HU | FR | ES | PL | DE
Nebe pod Berlínem (audiokniha) Tympanum 2010
Konec punku v Helsinkách Labyrint 2010 IT | NL | DE | PL | FR | FI
Na trati (Alois Nebel) (s J. Švejdíkem) Labyrint 2008
Alois Nebel Labyrint 2008 DE | DE
Nebe pod Berlínem Labyrint 2007 SV | IT | PL | DE
Potichu (audiokniha) Tympanum 2007
Potichu Labyrint 2007 PL | DE
Alois Nebel Labyrint 2006 FR | DE
Léto v Laponsku Labyrint 2006
Grandhotel Labyrint 2006 PL | DE  2007 Magnesia Litera – Cena čtenářů
Léto v Laponsku (s P. Pýchou) Labyrint 2006
Zlaté hory (Alois Nebel) (s J. Švejdíkem) Labyrint 2005
Hlavní nádraží (Alois Nebel) (s J. Švejdíkem) Labyrint 2004
Nebe pod Berlínem Labyrint 2003 SV | IT | PL | DE  2002 Cena Jiřího Ortena
Bílý potok (Alois Nebel) (s J. Švejdíkem) Labyrint 2003
Nebe pod Berlínem Labyrint 2002 SV | IT | PL | DE  2002 Cena Jiřího Ortena
Nebe pod Berlínem (audiokniha)
Nebe pod Berlínem (audiokniha)
Na trati (Alois Nebel) (s J. Švejdíkem)
Na trati (Alois Nebel) (s J. Švejdíkem)
Nebe pod Berlínem
Nebe pod Berlínem
Alois Nebel
Alois Nebel
Léto v Laponsku (s P. Pýchou)
Léto v Laponsku (s P. Pýchou)
Hlavní nádraží (Alois Nebel) (s J. Švejdíkem)
Hlavní nádraží (Alois Nebel) (s J. Švejdíkem)
Nebe pod Berlínem
Nebe pod Berlínem
Bílý potok (Alois Nebel) (s J. Švejdíkem)
Bílý potok (Alois Nebel) (s J. Švejdíkem)
Nebe pod Berlínem
Nebe pod Berlínem
Cena Rok Země
Usedomská literární cena 2013 Deutschland
Magnesia Litera – Cena čtenářů 2007 Česká republika
Cena Jiřího Ortena 2002 Česká republika
Z recenzí
Národní třída je bezuzdný, komický, drzý, melancholický i brutální román. […] Jaroslav Rudiš napsal vynikající román, který se navíc hodí výborně na divadelní adaptaci.
—Lerke von Saalfeld
Deutschlandfunk

Vystudoval němčinu a dějepis, vystřídal řadu povolání, za svého pobytu v Německu napsal debut Nebe pod Berlínem (Labyrint, 2002). Ten vzbudil nečekaný ohlas, Rudiše kritici označili za punkového Bohumila Hrabala. Rockové příběhy z berlínského metra vypráví učitel, který do Berlína emigroval a živí se hraním na kytaru v metru. Zvláštními postavami v příběhu jsou duše lidí, které metro přejelo. Následovala komiksová trilogie, kterou Rudiš napsal společně s kreslířem Jaromírem Švejdíkem, nazvaná Alois Nebel (Labyrint, 2003, 2004, 2005). Ta nadchla nejenom čtenáře a kritiky, ale stala se předlohou pro divadelní adaptaci a pro film Tomáše Luňáka z roku 2011. Příběh dvacátého století je v komiksu líčený skrze životní peripetie nádražáka ze Sudet. Následovala divadelní hra Léto v Laponsku (Labyrint, 2006) a v témže roce vydaný román Grandhotel (Labyrint, 2006) o podivínu Fleischmanovi, meteorologovi-amatérovi, který pracuje v Grandhotelu na vrcholku Ještědu. Jeho celoživotní autistickou zálibou, spíš obsesí, je pozorování mraků, o nichž si vede detailní záznamy. K další obsesi pak patří platonický cit k televizní rosničce. Fleischmanovi je region Liberce, z něhož v životě nevytáhl paty, stejně tak domovem, jako vězením. K zápletce pak vede jeho problematický vztah k nevlastnímu otci a jeho nadšení pro fotbalový liberecký klub.

Román Potichu (Labyrint, 2007) sklidil spíš rozpaky, nadšení pak vyvolal román Konec punku v Helsinkách (Labyrint, 2010). Autor v něm zvážněl a přiklonil se k rovině smutku, který sálá jak z bývalého punkera, nyní provozovatele baru Helsinky v německém Lipsku, tak z druhé roviny příběhu, který vypráví dívka Nancy z Jeseníku. „Konec punku v Helsinkách je nepochybně nejlepší Rudišův román, protipól mdlého předchozího Potichu. Pokud autorovi došly zábavné i posmutnělé historky, jimiž oslňoval publikum v Nebi pod Berlínem a Grandhotelu a které z něj činily nejmladšího, punkrockového Hrabalova dědice, nyní našel novou polohu: melancholicky i sarkasticky glosuje rozčarování stárnoucího pankáče, ale ony postřehy, svižné dialogy a kuriózní postavy rámuje solidní zápletkou s pohnutými osudy protagonistů i přesahem,“ píše o knize Pavel Mandys v recenzi na iLiteratuře.cz.

Zatím poslední Rudišovou knihou je novela Národní třída (Labyrint, 2013), která vznikla z jeho původní divadelní hry psané pro Divadlo Feste. Hrdinou je mu životní ztroskotanec Vandam, rváč z paneláku odchovaný sídlištěm a jeho hospodami. „Člověk při čtení zažívá dva extrémní pocity: zhnusení a nadšení. První způsobuje hodnotový žebříček hlavního hrdiny, jeho životní styl i prostor, v němž se děj novely odehrává. Druhý brilance, s níž to Rudiš trefil, dokumentárnost, s jakou mizérii popsal,“ píše o knize Klára Kubíčková v MFDnes.

Ukázka

Já vim, že válka je. Že válku si každej nesem zasunutou v sobě od začátku všech časů, protože lidský dějiny sou jen dějiny válek a bitev a dobývání. Stejně jako život se ženskejma.
Ale to je jinej příběh.
Chci ti jen říct, že já vim, že v nás pochodujou příští vojáci a nafukujou se příští vojevůdci, protože mír je jenom iluze, protože my sme pořád ve válce. V čekání na válku. V přestávce mezi válkama. Mír tady přece nikdy nevydržel dlouho, což já vim, protože mě dějiny, války a vojevůdci zajímaj. Vždycky to tady někdo bude chtít převálcovat.
Vždycky se necháme převálcovat.
Jo, možná to je cesta, jak tady přežít.
Možná ale taky ne.
Mír je jenom přestávka mezi válkama.
Moje babička vždycky řikala: Jez, hezky papej, chlapečku, protože až zas bude válka, budou tlustý hubený a hubený studený. A měla pravdu.
Moje babička taky vždycky řikala: Mír je jenom přestávka mezi válkama.
Takže musíš bejt nachystanej.
Musíš bejt silnej.
Musíš cvičit.

—Národní třída (Labyrint, 2013)
Z ocenění
 2007 Magnesia Litera – Cena čtenářů
 2002 Cena Jiřího Ortena