Jiří Dynka

Jiří Dynka

Básník narozený 4. října 1959 ve Zlíně. Jako jeden z mála současných českých básníků se drží svého žánru, aniž by ukročil k próze či jinam.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Kavárny Archa 2015
Krev na onom světě Jiřího Veselského Druhé město 2013
Poběžme natrhat růžové kakosty Větrné mlýny 2012
Naučná stezka Olšanské hřbitovy Větrné mlýny 2010
Tamponáda Druhé město 2006
Sussex Superstar Petrov 2002
Líviový lenkový Klokočí a Knihovna Jana Drdy 2000
Wrong! Petrov 1998
Minimální okolí mrazicího boxu Větrné mlýny 1997
Z recenzí
Bůh je mi dobrý jen když je mi zle”! Tak prostě a doslovně uzavírá báseň na vycházku. A vycházkou je, ne už trhaným pohybem sprintéra, vlastně většina básní z této sbírky. Nekrofilní něha v hrubé síle básníka se opět prohloubila.
—Dora Kaprálová
zpravy.idnes.cz

Debutoval na konci 80. let pod pseudonymem Otík Bzenecký v Hostu, v té době už pracoval jako topič na Strahovských kolejích a věnoval se psaní, nikoli stavařině, kterou vystudoval na VUT v Brně. Po sametové revoluci publikoval v literárních časopisech, první kniha mu vyšla až v roce 1997 ve Větrných mlýnech. Jmenovala se Minimální okolí mrazicího boxu. O rok později ji doplnil sbírkou wrong! (Petrov, 1998). Obě chtějí od čtenáře, aby pochopil předkládané verše, které se chápání brání; vzdá-li se však čtenář potřeby porozumět všemu a spokojí se s rytmem a pojme báseň jako koláž „promlouvající zadrhávanou kybernetickou novořečí tvořenou trsy adjektiv“, jak o Dynkovi napsal Radim Kopáč, dostane coby výslužku zásobu materiálu k přemýšlení. První sbírku převedl na divadlo Jan Antonín Pitínský. V podobném duchu se nese i soubor líviový lenkový (Klokočí a Knihovna J. Drdy, 2000). „Ve sbírce líviový lenkový se Dynkův výraz už více přibližuje tradiční představě básně jako veršového a strofického útvaru, nicméně časté střídání typů a velikosti písma trvá. Dynkovy postavy jsou stále víc zaměstnány svými bizarními rozkošemi, o existenciálních tématech vypovídá už jen jejich absence,“ píše o knize Karel Piorecký.

Sbírka Sussex Superstar (Petrov, 2002) pak předkládá čtenáři zcela tělesnou lásku a erotismus: „Když roztáhne nohy / v červáncích vidím višni. Kousat kůži / zad / zadku. cigareta zastrčená do grapefruitu / milencův prst.“ Dora Kaprálová o knize napsala: „Dynka mezi řádky své poslední sbírky čtenáře didakticky napomíná, že život člověka je jen pomíjivým krystalkem ohraničeným kremací, skartací a souloží. Činí tak s nekrofilní něhou stárnoucího lyrika.“ O čtyři roky později následuje Tamponáda (Druhé město, 2006) zatížená odvrácenou stranou tělesnosti. Po rozkoši přichází bolest a nemoc. Naučná stezka Olšanské hřbitovy (Větrné mlýny, 2010) se vydává po městských parcích, Dynka je v ní stále lyrikem, pro kterého je báseň silovým polem. Do rozhlasové podoby knihu převedli Jiří Vyorálek a Michal Bumbálek. O dva roky později následovala sbírka Poběžme natrhat růžové kakosty (Větrné mlýny, 2012): „Zpravidla o víkendu vyjít si… / spíš jako větev… jako potok / meadruje chůze…aby bylo jasno… / alespoň polojasno… / poznámkový blok po ruce…„. O rok později připravil k vydání sbírku Krev na onom světě Jiřího Veselského (Druhé město, 2013), básně v ní zařazené vychází ze vzpomínek a korespondence s kyjovským básníkem a milovníkem žen. Sbírku tak vlastně tvoří soupis lásek Jiřího Veselského.

Ukázka

plastovou přepravku
jsem zhotovil z umělohmotné láhve
od Dobré vody její zúženou část jsem vyřízl
a pak po naplnění lilkovým salátem
obě zkrácené části do sebe zasunul ještě
jsem díly přelepil izolepou liliovým
mutanti
a marťani

—wrong! (Petrov, 1998)
Kontakty
E: jiri.dynka@gmail.com