Jiří Kratochvil

Jiří Kratochvil

Romanopisec, esejista, dramatik. Držitel mnoha literárních cen včetně Ceny Toma Stopparda (1991), Ceny Egona Hostovského (1996), Ceny Karla Čapka (1998) a Ceny Jaroslava Seiferta (1999). Jeho knihy vyšly v mnoha zahraničních překladech, mimo jiné ve španělštině, francouzštině, němčině, bulharštině či maďarštině. Narodil se 4. ledna 1940 v Brně, s nímž je jeho tvorba nejvíc spjatá.


Název Nakladatelství Rok Vybrané vydané překlady Ocenění
Nevstoupíš dvakrát do téže řeky Druhé město 2020
Liška v dámu Druhé město 2019  2020 Magnesia Litera – Próza
Je suis Paris Větrné mlýny 2018
Bakšiš Větrné mlýny 2018
Jízlivá potměšilost žití Druhé město 2017 DE
...Lůžko je rozestlané; Nové brněnské povídky Druhé město 2015
Bleší trh Druhé město 2014
Alfa Centauri Druhé město 2013
Dobrou noc, sladké sny Druhé město 2012 ES | DE
Kruhová leč Druhé město 2011
Femme fatale Druhé město 2010 DE
Slib Druhé město 2009 ES | DE
Neviditelné příběhy (spolu s dalšími autory) Listen 2007
Brněnské povídky Druhé město 2007 NL | DE
Herec Druhé město 2006
Nesmrtelný příběh, aneb, Život Soni Trocké-Sammlerové, čili, Román karneval Petrov 2005 RU | DE
Lady Carneval Petrov 2004
Lehni, bestie Petrov 2002 PL
Brno nostalgické i ironické Petrov 2001
Vyznání příběhovosti Petrov 2000
Truchlivý Bůh Petrov 2000 DE
Noční tango Petrov 1999  1999 Cena Jaroslava Seiferta
Urmedvěd Petrov 1999
A babička slaví devětadevadesáté narozeniny Městské divadlo Brno 1999
Nesmrtelný příběh, aneb, Život Soni Trocké-Sammlerové, čili, Román karneval Atlantis 1997 RU | DE
Slepecká cvičení Atlantis 1997
Příběhy příběhů Atlantis 1996
Siamský příběh Atlantis 1996
Avion Atlantis 1995  1996 Cena Egona Hostovského
Orfeus z Kénigu Atlantis 1994
Má lásko, postmoderno Atlantis 1994
Uprostřed nocí zpěv Atlantis 1992 ES | IT | FR | DE
Medvědí román Atlantis 1990  1991 Cena Toma Stopparda
Neviditelné příběhy (spolu s dalšími autory)
Neviditelné příběhy (spolu s dalšími autory)
Nesmrtelný příběh, aneb, Život Soni Trocké-Sammlerové, čili, Román karneval
Nesmrtelný příběh, aneb, Život Soni Trocké-Sammlerové, čili, Román karneval
Lady Carneval
Lady Carneval
Lehni, bestie
Lehni, bestie
Brno nostalgické i ironické
Brno nostalgické i ironické
Vyznání příběhovosti
Vyznání příběhovosti
Truchlivý Bůh
Truchlivý Bůh
Noční tango
Noční tango
Urmedvěd
Urmedvěd
A babička slaví devětadevadesáté narozeniny
A babička slaví devětadevadesáté narozeniny
Nesmrtelný příběh, aneb, Život Soni Trocké-Sammlerové, čili, Román karneval
Nesmrtelný příběh, aneb, Život Soni Trocké-Sammlerové, čili, Román karneval
Slepecká cvičení
Slepecká cvičení
Příběhy příběhů
Příběhy příběhů
Siamský příběh
Siamský příběh
Avion
Avion
Orfeus z Kénigu
Orfeus z Kénigu
Má lásko, postmoderno
Má lásko, postmoderno
Uprostřed nocí zpěv
Uprostřed nocí zpěv
Medvědí román
Medvědí román
Cena Rok Země
Magnesia Litera – Próza 2020 Česká republika
Cena Jaroslava Seiferta 1999 Česká republika
Cena Karla Čapka 1998 Česká republika
Cena Egona Hostovského 1996 Česká republika
Cena Toma Stopparda 1991 Česká republika
Z recenzí
Knihu můžeme vnímat jako zábavnou a napínavou hru, ale zrovna tak ji můžeme číst jako příběh o odpovědnosti člověka k sobě samému a k jiným lidem, o složitém vztahu mezi svobodou a sounáležitostí.
—Markéta Hejkalová
Respekt

Vystudoval češtinu a ruštinu na Masarykově univerzitě v Brně. Na začátku 70. let komunisty zakázaný autor debutoval až samizdatově v roce 1978 Případem nevhodně umístěné šance. V témže roce a taktéž samizdatově mu vyšel Medvědí román. Kniha se třemi vypravěčskými liniemi vychází z totalitního státu na Ostrově, který je alegorií československé totality. Falešný medvědář se tady pokouší vycvičit falešného medvěda, který se má dostat do nejvyšší politiky. Jde o mnohovrstevnatě až zrcadlově líčený příběh, v němž autor našel svoji poetiku vyprávění, kterou svým způsobem používá dodnes. Jakkoli v nich popisuje skutečná historická období (ať už protektorát, válku či komunistickou éru), činí tak postmoderním stylem skrze alegorie, nadsázky či fantaskní světy. Kratochvil pracoval jako topič, hlídač či dělník. Teprve po revoluci se jeho tvorba dostala ke čtenářům masověji; v nakladatelství Atlantis mu v rychlém sledu vyšel Medvědí román (1991, o osm let později v nakladatelství Petrov vydaný znovu v původním znění jako Urmedvěd), román Uprostřed nocí zpěv (1992), dva povídkové cykly Má lásko, postmoderno (1994) a Orfeus z Kénigu (1994), román Avion (1995), eseje Příběhy příběhů (1995), román Siamský příběh (1996) a ceněný román – karneval Nesmrtelný příběh (1997).

Románovou „smršť“ zakončil Nočním tangem (Petrov, 1999), o němž kritik Petr Chleboun napsal: „Chápu tento román opravdu jako „rozložení vlastní architektury“ a ohledání principů, na jejichž základě ji lze zase kloubit dohromady. Žádná z Kratochvilových knih se o něco podobného dosud v takové míře a v takové šíři nepokusila.“
Následoval román Truchlivý Bůh (Petrov, 2000) a fantaskní Lehni, bestie (2002), v němž svérázně smyšleným příběhem z Brna padesátých let reaguje na útoky z 11. září. Volnou trilogii pak uzavírá příběhem Lady Carneval (Petrov, 2004), v němž si pohrává s osudem zdravotní sestry Olgy Abelové, jenž se po operaci tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka o hlavu státu starala a stala se prominentkou režimu, po jehož svržení se ocitla na pranýři. „Jak tu knížku číst? Jako dílo suverénního vypravěče, střídajícího polohy detektivně-hororové s odlehčující ironií, vypravěče, kterému jde především o radost z vyprávění, anebo jako tíživé nadčasové podobenství, případně neméně závažnou literární paralelu s Kratochvilovou vlastní životní zkušeností?,“ píše o knize kritik Radim Kopáč. Následoval román Herec (Druhé město, 2006) a sbírka Brněnské povídky (Druhé město, 2007). Romány Slib (Druhé město, 2009) jako rekviem za 50. léta a Femme fatale (Druhé město, 2010) o zakázané spisovatelce, která se díky změně režimu stane přes noc hvězdou. Román Dobrou noc, sladké sny (Druhé město, 2012) pak líčí jediný den v právě osvobozeném Brně, v němž hlavní hrdina shání penicilin pro židenické sanatorium. Román Alfa Centauri (Druhé město, 2013) se pak v příběhu nalezence překvapivě odehrává téměř v současnosti.

Ukázka

Chvíli jsme se dívali na tu zasněženou parádu, až jsem se konečně osmělil a zavrtěl jsem se.
Smím se tě na něco zeptat, Savo? Je tohleto má svatba?
A co by nebyla? podivil se.
A nevěsta je to děvče pod závojem, co podpírá ropuchu na berlách?
Nešťastný Ure, pokáral mě, copak jsi opravdu nepoznal Pumu, sladkou tvou kundulénku, co vzala tě za srdéčko?!
A dobrou ropuchu, její mátinku, co vezme tě pod křidýlko?
Znova jsem se zavrtěl.
Po-po-podívej, Savo, mu-mu-můžu třeba hádat, po-po-proč máš takovej zájem na mý svatbě?
Nehraj na mě Vaška, ty šašku, zašklebil se.
Seděli jsme na kraji střechy, pod námi město rozsvícený jak Rosa mystica et epidemica a prezidentova slina běžela o zlomek rychleji, protože byla zatížena státnickou moudrostí. Ticho tam, ptákové! Křikl dozadu a ihned zmlkl fašank-band a plesk! plesk! uslyšeli jsme tesklé naše sliny. (No a vidíš, z toho právě soudím, že padal jen mokrý sníh, který hned roztál na dlažbě, protože jinak by přece ztlumil ten zdvojený náraz!)
Jaký mám zájem na tvý svatbě? Tak poslouchej, Ure, když už to chceš teda slyšet: žením tě, šohaju, žením, protože nějakou svatbu prostě potřebuju na šťastný zakončení románu.
Jo, chtěl jsem napsat román s dobrým a šťastným koncem.
Koncem? polekal jsem se. Promiň, Savo, ale mám tomu rozumět tak, že tohle už je teda konec?
Konec, kývl prezident a vytáhl ze svých medvědářských hader balíček sladkých leopardek, nabídl mi, a když škrtl sirkou, podíval se na mě pobaveně. Co jančíš, Ure, vždyť se nic neděje.
Počkej, a no počkej přece. Rád bych ti ještě něco řekl. A obrátil se dozadu a zakňoural něco protivným gorilým jazykem a nevěsta a svatební hosti se rozesadili kolem teplých komínů.

—Urmedvěd (Petrov , 1999)
Z ocenění
 2020 Magnesia Litera – Próza
 1999 Cena Jaroslava Seiferta
 1998 Cena Karla Čapka
 1996 Cena Egona Hostovského
 1991 Cena Toma Stopparda
Autorská práva v zahraničí
Dana Blatná Literární agentura
W: http://www.dbagency.cz
E: blatna@dbagency.cz