Vlastním jménem Marie Horáková provdaná Míková, všestranná umělkyně, muzikantka, herečka, loutkoherečka, režisérka, spisovatelka. Narodila se 28. 12. 1959 v Českých Budějovicích.
Marka Míková
Název | Nakladatelství | Rok | Vybrané vydané překlady | Ocenění |
---|---|---|---|---|
Kabát a kabelka | Argo | 2021 |
2022 Magnesia Litera – Kniha pro děti a mládež |
|
Rýmovačky opičí | Baobab | 2021 | ||
Pohádky na předpis | Albatros | 2020 | ||
Babky | Meander | 2019 | ||
Dům v Rugolu | Book Dock | 2018 | ||
Pán a vrabec = The man and the sparrow | Argo | 2017 | ||
Dvě města a jedna tajemná cesta = Two towns and a mysterious journey | Marka Míková | 2017 | ||
A smutek utek | Cesta domů | 2016 | ||
Zebry v nemocnici | Cesta domů | 2015 | ||
Varvara: kniha o velrybím putování | Fantasos | 2015 | ||
Jonáš spěchá domů | Argo | 2015 | ||
Žvejkačky | Baobab | 2015 |
2015 Nejkrásnější česká kniha – Literatura pro děti a mládež: 1. místo |
|
Škvíry | Argo | 2014 |
2015 Zlatá stuha – Výtvarná část: Knihy pro starší děti a mládež |
|
Mrakodrapy | Argo | 2012 | ||
JO537 | Baobab | 2009 |
2010 Zlatá stuha – Literární část: Beletrie pro děti a mládež |
|
Knihafoss | Baobab, Praha | 2007 | ||
Roches a Bžunda | Baobab | 2001 |
Roches a Bžunda
Cena | Rok | Země |
---|---|---|
Magnesia Litera – Kniha pro děti a mládež | 2022 | Česká republika |
Zlatá stuha – Výtvarná část: Knihy pro starší děti a mládež | 2015 | Česká republika |
Nejkrásnější česká kniha – Literatura pro děti a mládež: 1. místo | 2015 | Česká republika |
Zlatá stuha – Literární část: Beletrie pro děti a mládež | 2010 | Česká republika |
Z recenzí
Novela JO537 je stejně jako předchozí publikace založena na bohatém fantazijním proudu, v němž reálné a možné splývá s nereálným, sen se mění ve skutečnost, která se podobá snu, hra prostupuje do života a život se odvíjí podle jejích pravidel.
—Milena Šubrtová
iLiteratura.cz
Navštěvovala Lidovou konzervatoř – autorské psaní u Ivana Vyskočila v Praze a pokračovala studiem režie a dramaturgie na katedře loutkářství Divadelní fakulty AMU, kde absolvovala autorskou inscenací Matky. Hrála v kapele Dybbuk, později Zuby nehty, pro niž píše i texty. V letech 1987–1996 pracovala jako režisérka v pražském loutkovém divadle Minor, kde se podílela na vzniku představení Karkulín ze střechy, Paví král, Létající ryba, Bajaja či Dlouhý, Široký a Bystrozraký, v divadle v Braníku vznikla autorská inscenace Podzem, v divadle Rubín zinscenovala Bunyanovu Poutníkovu cestu.
Knižně debutovala hudebním vyprávěním Roches a Bžunda, příběhem dvou bytostí, které v punkovém rytmu ožívají na obrázcích Juraje Horvátha. Knihu vydal Baobab v roce 2001. Za další titul Knihafoss byla v roce 2007 nominovaná v kategorii knih pro děti a mládež na Magnesii literu a v roce 2009 byla zařazená do prestižního seznamu knih pro děti a mládež White Raven, který každoročně zveřejňuje Internationalen Jugendbibliothek v Mnichově. Vypráví o holčičce – ředkvičce, která se po zvládnutí manévru na skateboardu dostává do paralelního světa, do kouzelné země Knihafoss. Tam zažívá originální dobrodružství, o kterých může svými zásahy rozhodovat i dětský čtenář. Součástí knihy je i speciálně vzniklé cédéčko s písněmi kapely Zuby nehty. V roce 2009 vyšla Míkové kniha JO537, za podivuhodným názvem se skrývá klučičí jméno Josef. Podle kritiků průlomová kniha pro dospívající děti nabízí pod zdáním všedního příběhu dobrodružnou a barevnou mozaiku téměř fantastických příhod, které se stanou obyčejnému klukovi Josefovi na trase domov – metro – škola. Míková je jednou z autorek, které dokáží stvořit fantasy příběh bez draků a kouzelníků, jen pod podložím každodenního života na českém sídlišti.
Zatím poslední dětskou knihou Marky Míkové jsou Mrakodrapy, s nimiž po mnohaleté spolupráci s Baobabem zakotvila v nakladatelství Argo. Napsala ho jako dojem z pobytu ve Spojených státech amerických, ostatně tamní mrakodrapy jsou i hlavní kulisou jejích třech příběhů. Hlavní hrdinkou nejdelší povídky je pak malá Ema Horáková, jejíž příjmení odkazuje na rodné příjmení samotné autorky. Mrakodrapy jsou opět vtipné a originální, nešetří jazykovými hrátkami a cílí i na starší děti. Kniha byla nominovaná na Magnesii literu v kategorii tvorby pro děti a mládež.
Ukázka
Já vlastně nevím, kde jsem se tam vzala. Ten den jsem normálně vyšla před náš barák, že si trochu zaskejtuju, mám totiž svůj skejt a zkouším to na něm. Někdo si myslí, že se to pro holku nehodí, ale já to neposlouchám. Rozjela jsem se a pak jsem se protočila. Protočila jsem se a to bylo všechno. Nikdy před tím se mi to nepodařilo, protočit ve vzduchu skejt a dopadnout zas na nohy. Měla jsem chvíli dojem, že ten skejt je delší, než normálně bývá. Zvláštní… A najednou jsem byla tam. V jinym úplně světě…