Studovala bohemistiku, dějiny a filozofii ve Vídni a v Praze, od roku 2003 působí jako odborná asistentka na katedře západoslovanských literatur a kultur Vídeňské slavistiky. Ve svých publikacích se zabývá českou literaturou 19. a 20. století, zejména neoficiální literaturou 50. let, současnou literaturou, autentickými žánry (deníky, dopisy, životní dokumenty) a kontakty mezi českou, slovenskou a rakouskou literaturou. Je autorkou monografie Totální realismus a trapná poezie. Česká neoficiální literatura 1948-1953 (německy 1998, česky 2002). Společně s Jiřím Holým vydala sborníky České baroko. Jazyk, literatura, kultura (1999) a Vyhnání, odsun, transfer v kontextu české literatury (2004), společně se Stefanem M. Newerklou sborník Jezuitská kultura v českých zemích (2018).