Próza
Román …a bude hůř patří vedle Medorka Petra Placáka k nejsilnějším a zároveň nejbrutálnějším výkřikům mladíků od dětství šikanovaných prodlouženou železnou pěstí dělnické třídy (čti Veřejnou bezpečností a StB) za svou nepřizpůsobivost a prostou touhu žít svůj život. Rázem se stal kultovním, generačním textem. Novodobý beatnik, na rozdíl od amerických předchůdců skutečně bitý establishmentem, se nechal Kerouacem a spol. inspirovat i po formální stránce. Formální stereotypy a postupy absolutně neguje, jeho text je neučesaný, plný vulgarit, přitahuje i irituje nánosy hnusu, s nimiž všeobecně hlásaný realismus, vládnoucí po léta povinně české literatuře, rozhodně nepočítal.
Anotace v polštině zde