Iva Pekárková

Láska v New Yorku

Láska v New Yorku
Iva Pekárková
Listen, 2006
Jazyk: Čeština
Autorská práva v zahraničí
Pražská Literární Agentura
W: http://www.praglit.de/
E: maria@sileny.de
Kontakty
W: http://pekarkova.blog.idnes.cz/
E: ivapekarkova@gmail.com

Iva Pekárková (1963) zúročila bohaté zkušenosti ze života v newyorské megalopoli již ve své desáté knížce. Jde o nevelký soubor sedmi povídek, který vyšel pod názvem Láska v New Yorku jako jedenáctý svazek edice Česká povídka nakladatelství Listen.

Jedná se o první svazek „monografický“, neboť předchozí desítka přinesla soubory próz různých autorů orientovaných spíše tematicky (svědčí o tom jejich názvy: Schůzky s tajemstvím, Zabij mě líp či Tenkrát za totáče). Do knihy Láska v New Yorku zařadila autorka také dvě povídky starší, a to Hotový svět a .45, původně zařazené právě do kolektivních souborů Možná mi porozumíš a Ber, po čem toužíš.

Láska v New Yorku přináší prózy, jejichž protagonisty jsou většinou obyčejní lidé, žánrové figurky z kraje společnosti, za jejichž nenápadným, či spíše stereotypem velkoměstského života nivelizovaným zjevem se skrývá cosi, co bychom mohli nazvat uvězněnou jedinečnou duší. Projevy, jimiž proniká na povrch, jsou různé – právě ty se snaží autorka postihnout. Příznačným rysem je, že jde o projevy nečekané, náhlé a překvapivé, a tím právě nabízejí spisovatelce vhodný materiál pro novelistické ztvárnění, přičemž Pekárková zvládá tuto formu způsobem, který ji řadí po bok známých novelistů tuzemských i zahraničních, zejména amerických.

První tři povídky, Hotový svět a Nad věcí a .45 mají poněkud sentimentální patinu – jsou to vesměs tragické příběhy lidí, které zlikvidovala lhostejnost okolí, respektive nesnesitelný mechanismus života. V Hotovém světě sledujeme příběh dvou bratří, z nichž jeden spáchal v teenagerském věku sebevraždu, pustý osud druhého – bezdomovce – zas zakončila náhodná smrt.

Sentimentalitu poněkud nadlehčuje způsob podání, v němž se mísí lidový styl řeči vypravěčky s lehce cynickým a myšlenkově distancovaným způsobem myšlení, který je duchovnímu světu autorčinu bližší. Nejsilněji se citový tón prosazuje v povídce Nad věcí, jejíž ústřední postavou je samotářská a patrně němá dívenka žijící v uzavřeném světě vůní a pachů v ústraní ploché střechy sedmipatrového činžáku na newyorském předměstí.

V tradičním stylu americké novely je pak psána próza .45, jejíž vypravěčka v první osobě hovoří jakoby z autorčiny osobní zkušenosti. Je to vlastně vzpomínka na podivínského newyorského taxikáře, milovníka alkoholu, koček a revolveru ráže 45, který se mimo jiné vyznal i ve filmu (sám se kdysi pokusil o scénář) a byl živým inventářem baru Stříbrná hvězda. Tónem výpovědi text připomene dávno zapomenuté povídky takového Breta Harta o drsných mužích, v jejichž hrudi bije dobré srdce.

Výraznější jsou prózy z druhé poloviny knížky, které v sobě skrývají nejen osten výčitky vůči americkému stylu života, nýbrž i jistou dávku kritického pohledu na životy obyčejných žen v přecivilizovaném moderním světě. Všechny totiž mají v centru pozornosti příběh ženského osudu. Nejvýraznější je povídka Být městem, kde se autorka pokusila proniknout do duševního světa neznámé výtvarnice z newyorského předměstí a vysledovat proces jejího uměleckého vývoje.

Ovšem nezaostává za ní ani próza Richardovy věci, zdařilý pohled do nitra opuštěné ženy, která si vysnívá různé podoby úmrtí svého (žijícího) partnera, aby zvládla pocit samoty a ztráty životního smyslu. Podobný ráz má pak i próza, která dala název celému souboru a jež jako jediná končí náznakem ženiny vzpoury a odchodem z potupného vztahu.

Nejblíže k sarkasmu v pohledu na styl amerického života má povídka s příznačným názvem Americký sen, příběh českých přistěhovalců, muže a ženy, kteří se náhodně potkají v pustině velkoměsta. Žena patří k typu oddaných milovnic, které vždy obětavě a láskyplně pečují o střídající se partnery v naději, že některý uvázne v manželském svazku.

Muž je naproti tomu příklad mladíka žijícího představou, že Amerika je zemí otevřených možností pro každého selfmademana, který má chuť to někam dotáhnout. Je ochoten snášet ústrky i ponižování, neúspěchy i finanční krach, aniž by ho to zlomilo, je ochoten nadále hrát roli pěšáka, jenž je – aniž by si to uvědomoval – pouhou figurkou ve hře, kde rozhodují jiní. Tato povídka překračuje rámec žánrového figurkářství a přináší pohled do kulis života.

Láska v New Yorku dosvědčuje dozrávání novelistického stylu Ivy Pekárkové a ukazuje, že z někdejší literární buřičky a provokatérky se stává stabilní představitelka středního proudu naší prózy.

Aleš Haman

Převzato z: Lidové noviny 3. říjen 2006

Jazyk: Čeština
Nakladatelství: Listen
Rok: 2006
Autorská práva v zahraničí
Pražská Literární Agentura