Próza
V autobiografické próze, která je pásmem záznamů a úvah inspirovaných putováním do Indonésie, se Lubomír Martínek mimo jiné soustavně vymezuje vůči životnímu stylu založenému na těkavě povrchní konzumaci zážitků. Jeho Muškátový oříšek tak není jen osobitým, „antituristickým“ cestopisem, ale také polemicky zahrocenou esejí o „běžných povinnostech člověka“, který se rozhodl na svých cestách vzdorovat myšlenkovým stereotypům a kulturním předsudkům. Vzor kázně v myšlení a stylu, která je předpokladem takto vedeného zápasu o neodvozený výraz, Martínek nachází zejména v románové tvorbě Josepha Conrada a Roberta Musila, již v textu průběžně reflektuje.
O autorovi
Lubomír Martínek (nar. 1954 v Českých Budějovicích) absolvoval strojní průmyslovku, pracoval jako dělník a kulisák, od roku 1979 žije ve Francii, kde vystřídal řadu zaměstnání (mj. sociální asistent, konstruktér, řidič, malíř pokojů, tlumočník, stavitel a přepravce lodí, námořník). Po roce 1989 žije střídavě v Čechách a v Paříži. Knižně publikoval: Představení (Index, 1986), Linka číslo 2 (Československý spisovatel, 1992), Persona non grata (Fragment, 1993), Mys dobré beznaděje (Český spisovatel, 1994), Nomands Land (Prostor, 1994), Palimpsest (Prostor, 1996), Quiproquo (Prostor, 1998), Sine loco – sine anno (Torst, 1998), Opilost z hloubky (Prostor, 2000), Mimochodem (Paseka, 2000), Mezi polednem a půlnocí (Paseka, 2001), Dlouhá partie biliáru (Paseka, 2004) a Olej do ohně (Paseka 2007, cena Magnesia Litera za prózu).
Čtení z knihy a autogramiáda se koná ve středu 7. listopadu 2012 od 18:00 v Knihkupectví Ostrov (Ostrovní 132/17, Praha 1).
Recenze
Recenze Joanny Czaplińske Navigare necesse est (Tvar, 8/2013)
Recenze Marty Ljubkové v rámci článku Cesta za textem (Souvislosti, 1/2013)