Esej, Ostatní

Dva texty o dvou místech, která leckdo zná (anebo si to alespoň myslí). Dva eseje, okřiky, manifesty. Dva cestopisy skrznaskrz prorostlé vědou a poezií: „Je léto a podzim, začátek zimy, znova jaro, celý rok chodím po Praze. Tady je horká dlažba a asfalt, sedím tady na prvním schodě kostela, což by žádný Pražák neudělal, a kus ode mě kokrhá nějaká pestře oděná ženština v sukni a klobouku, sedí na schodě a chlastá vodu z petlahve, pokaždé se napije a trochu zakokrhá. Šílená, nebo turistka, nebo obojí. Tak jsme tu magoři dva a třetí je tu s námi malé, ušlápnuté bejlí, ptačinec prostřední Stellaria media tady na patě prvního schodu ke kostelu ve Spálené ulici.“

Jiří Sádlo (nar. 1958) se v Botanickém ústavu AV ČR zabývá rostlinnou sociologií, ekologií invazí a holocenním vývojem krajiny. Je autorem eseje Krajina jako interpretovaný text (1994), textu Prázdná země (2007) a spoluautorem knih Biologie krajiny (1999), Krajina a revoluce (2005) a Mlsné čenichání jihovýchodním směrem (2014). Nepravidelně publikuje v časopisech Vesmír a Analogon.