Próza

Jeden den ležíte v trávě na golfovém hřišti, kolem vás se povalují ženská vajíčka a na nebi poletují velryby a krakatice, a druhý den pozorujete plastikami znetvořená batolata na výstavách, jak jsou osahávána ve jménu krásy a slávy. Studium na Škole Života, kde se děti mají údajně naučit efektivně žít, se zdá být marnou přípravou na hrůzy dospěláckého světa – kdo by čekal, že s vousy a prsy přijdou i polobozi, krkořeny a mozklípkani? Generační výpověď nulté generace. Rozhněvané malé děti.

Z recenzí

„Literární kritik musí ocenit jazyk, fantazii a obraznost, s níž Zašek svou revoltu vůči všemu konvenčnímu a stereotypnímu vyjadřuje – počínaje rodinou a školou a nekonče mechanismy dnešní tržní společnosti, módou, ale kupříkladu i Facebookem.“

—Pavel Janoušek, Tvar 15/2015