Esej

„Pouť začíná vždy ještě dřív, než na ni člověk pomyslí,“ píše Igor Fic v knize Vypalování stařiny, v níž se záznamy z pěší pouti z Hostýna do Svaté Hory u Příbrami prolínají s úvahami o poezii a hledáním rodových kořenů coby viditelných i skrytých kořenů vlastní existence.
Podtitul knihy Igora Fice (*1967), uznávaného literárního kritika a pedagoga, zní Rozprava o zemi, pouti a poezii. Všechna tři témata autor pojednal s vážností a vášnivou opravdovostí, zároveň však kniha nepostrádá nadhled a je napsána velmi čtivě – svá rozjímání o světě, o lidech, víře i literatuře Fic staví především na hlubokém prožitku. Jakkoliv se v žádném případě nejedná o text odborný či učební, může Vypalování stařiny působivým propojením erudice s odzbrojující autentičností zprostředkovat poučení o české literatuře lépe než mnohé příručky. A možná tak i ve vás vzbudí touhu vydat se na pouť, ať už fyzickou, nebo na tu po vlastním nitru: „Žádná pouť nemůže být dokončena, je poučením o sobě. Naše největší vítězství je pamatovat si prohry.“