Poezie

Poetický cyklus Zápisky z garsonky je neskrývaně autobiografický – garsonka, kterou obývá malý chlapec spolu se svou invalidní matkou, je plná knih, gramodesek a matčiných svobodomyslných přátel. Protipól bezpečného, avšak křehkého světa panelákového bytu na libereckém kopci představuje mocný, chladný řád v domě prarodičů pod kopcem. Jednoznačný a neproblematický vesmír dítěte se postupem času smršťuje; přichází nevyhnutelný zápas o identitu a životní prostor – zprvu v náznacích, později se vší naléhavostí. Hledání rovnováhy mezi volností a disciplínou, mezi „nahoře“ a „dole“, mezi vášní a nadhledem a v neposlední řadě i mezi tragédií a groteskou můžeme sledovat jak v jednotlivých drobných příbězích, tak v rovině jazykové. Právě promyšlená práce s jazykem a palčivě prožitými motivy skladbu propojují v hluboký, čtivý celek.

O autorovi:

Pavel Novotný (1976) Působí jako vedoucí Katedry německého jazyka TUL. Píše poezii a písňové texty, vydal básnické sbírky „Sběr“, „Mraky“ a „Havarijní řád“ a společně s Helenou Skalickou prózu „A to si pak můžeš řikat, co chceš“. Jeho celoživotní tvůrčí projekt tvoří „Tramvestie“, v principu nekonečný soubor zvukových a textových záznamů, mapujících tramvajovou jízdu mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Společně s Jaromírem Typltem jevištně zpracoval dadaistickou skladbu Kurta Schwitterse „Ursonate“. Pro ČRo3 vytvořil řadu radiofonických kompozic (např. „Vesmír“, „Tramvestie“, „Promeření“). V německém nakladatelství Arco vydal dizertační práci o literární koláži a montáži a zabývá se teorií akustické literatury. Překládá především z němčiny (H. M. Enzenzberger, Gerhard Rühm, Konrad Bayer, Volker Braun, Anja Utler a.j.) Zatím posledním překladem je antologie Wiener Gruppe (společně s Nikolou Mizerovou, Rubato 2015)