Jan Novák

Zatím dobrý

Zatím dobrý
Jazyk: Čeština
Místo: Praha
Nakladatelství: Paseka
Rok: 2011
Počet stran: 624
Žánr: Próza
Ocenění
 2005 Magnesia Litera – Kniha roku
Kontakty
E: janknovak@gmail.com

Román Zatím dobrý je opatřen podtitulem „Mašínovi a největší příběh studené války“, velkých příběhů však v sobě nese vícero – jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních „Tří králů“, přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirada Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky). Jde o strhující, napínavý western, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína. Pro druhé vydání autor text rozšířil a doplnil.

 

(Paseka)

 

Recenze prvního vydání

Knihou roku 2005 v soutěži Magnesia Litera se stal románový dokument Jana Nováka Zatím dobrý s podtitulem Mašínovi a největší příběh studené války. Objemný svazek (mimochodem svou tloušťkou se blíží Haškovu Švejkovi) vyvolal na tuzemské literární scéně rozporuplné reakce. Od adorací, které knihu stavěly nad sebestředné literátské experimenty, až po skeptické hlasy, kritizující prvoplánovost pojetí, uměleckou prostřednost a hlavně mimoliterární zájmy, které dílo údajně vynesly na piedestal.
Faktem je, že máme co do činění se skutečně velkým příběhem, jakých nemá moderní česká historie ani literatura příliš mnoho. Faktem je, že hrdinství a dobrodružství byly v Čechách vždy nedostatkovým zbožím. (Vzpomínám si, že jedny z prvních tiskovin, které se objevily těsně po listopadu 1989, byly sešity formátu Rodokapsu, líčící dobrodružné úskoky a útěky disidentů před tajnou policií – žádný z nich však neměl hrdelní rozměr mašínovské historie.) Faktem je, že skutečné činy skupiny bratrů Mašínových mají v sobě něco z neuvěřitelnosti kovbojek, něco z jednoduché neuhýbavé logiky, která není Čechům příliš vlastní. Jedna z posledních vět knihy zní: „Celá ta slavná armáda je měla úplně v hrsti a ti kluci jim stejně utekli…“ – takové příběhy zakládají literaturu, jenže realita není tak zcela čítanková. Hodnocení kauzy Mašínů rozděluje český národ – a na druhé straně oceánu se kdosi pokusil znovu zrekonstruovat, co a jak se tehdy stalo.
Spisovatel Jan Novák (1953) pochází z Kolína, téměř pětatřicet let však už žije v Chicagu. Ostatně i své opus magnum napsal anglicky, do češtiny jej z rukopisu přeložila Petra Žallmannová. Osou románu se stala činnost odbojové skupiny Ctirada a Josefa Mašínových a jejich následný útěk v říjnu roku 1953 přes Německo, kdy proti nim bylo nasazeno na třicet tisíc policistů a vojáků. Panorama knihy je ale mnohem širší a zahrnuje jak protinacistické aktivity Josefa Mašína staršího, tak i osudy celé rodiny a lidí zapletených do jejich příběhu plus několik obecně historických prostřihů.
Žánrově stojí Zatím dobrý na pomezí dokumentu a fikce. Sám autor knihu označuje jako pravdivý román: „Pravdivý román je žánrový paradox, který se drží faktů, pokud to jen jde, ale dotváří si je po svém… Nevyřčené pocity a zapomenuté dialogy jsem si z různých náznaků vybásnil a vymyslel sám…“ Zvolená metoda je co do spádu a čtivosti vyprávění značně produktivní. Autor zpřítomňuje dávné scény, předbíhá a zase vrací čas, pomáhá si vyfabulovanými detaily i vnitřními monology postav. Vypráví živým, expresivně zabarveným jazykem. Události letí kupředu a síla autenticity jim dává pevnou páteř. Coby refrén vibruje v textu sousloví z titulu knihy…
Čtenářsky strhující příběh otevírá řadu okolností, které při posuzování případu Mašínů nejsou vždy dostatečně zřetelné. Za prvé: situace širšího okruhu rodiny v čele s otcem Josefem, jehož nezměrné hrdinství bylo komunisty následně pošlapáno. Dále: věk Mašínů. Je jim 12 a 14 let, když provedou první protinacistickou sabotáž, při první akci se zbraní v ruce je mladšímu z bratrů 19 let. A ještě: osobní zkušenost obou bratrů s komunistickou perzekucí, Ctirada vehnala až do jáchymovského lágru. Atd. atd.
Je škoda, že autor na rozdíl od jiných dramatických pasáží nepojednal obsáhleji dva nejspornější momenty celé kauzy – zabití spoutaného policisty a poté i pokladníka (a přitom ze situace vyplývá, že Mašínové neměli příliš možností na výběr). Ovšem i oběti na druhé straně barikády mají své složité osudy, což autor pomíjí. Jinak ale asi nelze tehdejší nenormální dobu měřit normálním metrem.
Místo výčitek a filozofování nad vinnou a trestem zvolil Novák důsledně empirický popis událostí – to ostatní nechal na čtenáři (viz pomsta režimu na těch, co zůstali). Důležité je, že autor příběh neromantizuje, o hrdinství často píše s ironií i šibeničním humorem, vždyť lví podíl na relativní úspěšnosti všech akcí měla náhoda a „pokakaný štěstí“. Svým způsobem nekritický je Novák jen zvolenou optikou, ale ne svými soudy. Vše ostatní je spor mentalit. A ta mašínovská, potažmo novákovská je bytostně nečeská.
Názory národa na kauzu Mašínů se budou asi i nadále různit. Názory čtenářů na Novákovu knihu by se mohly přidržet verdiktu poroty Magnesii Litery.

Jan Nejedlý

 

Dvacetidílnou četbu na pokračování odvysílá od pondělí 24. října 2011 Český rozhlas 3 – Vltava.

Vybrané vydané překlady (2)

Eddig megvolnánk Maďarština

Nie jest źle Polština

Jazyk: Čeština
Místo: Praha
Nakladatelství: Paseka
Rok: 2011
Počet stran: 624
Žánr: Próza
Ocenění
 2005 Magnesia Litera – Kniha roku