Grafici

Tuto stránku vám přinášíme ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví (PNP). PNP je zřízen za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírku dokladů k vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích od 18. století do současnosti.
František Muzika (1900–1974)
Malíř, grafik, ilustrátor, typograf, scénograf. Žák Vratislava Nechleby a Jana Štursy. Člen Devětsilu.

Spolupracovník významných meziválečných nakladatelství Aventinum a Melantrich. Autor dvoudílné encyklopedie Krásné písmo ve vývoji latinky (1958). Vytvořil pro více než pět set svazků kapesního formátu edice Světová četba grafickou úpravu s proslulou větrnou růžicí na obálce, jejíž barva označuje jazykovou provenienci svazku. Do soutěže o nejkrásnější knihy roku vstoupil jako nestor českého knižního umění. Román Zámek Franze Kafky (1965) s Muzikovou obálkou byl zařazen do prvního souboru nejkrásnějších českých knih v obnovené soutěži. Originalita Muzikova typografického řešení spočívala v kombinaci pouhých dvou prostředků: dobře čitelného písma – jen o odstín tmavšího než barva obálky – a jeho umístění v prostoru.

muzika

 

Oldřich Hlavsa (1909–1995)
Typograf, grafik. Vyučený sazeč.

Výjimečná postava české poválečné typografie i soutěže o nejkrásnější knihy roku. Svou první cenu získal za grafickou úpravu sebraných spisů Vladimíra Holana (1965). Již v roce 1960 vytvořil pro nově založenou edici Československého spisovatele (Klub přátel poezie) její značku a vizuální podobu základní řady, pro kterou zvolil netradiční čtvercový formát. V soutěži získalo nakladatelství za tuto edici roku 1974 nejvyšší cenu ministerstva kultury, stejnou cenu již předtím získal Hlavsa za návrh obálky k jednomu ze svazků řady: Haló, je tady vichr – vichřice! (1969). Další edicí opakovaně oceňovanou v soutěži, která má Hlavsův typický rukopis, je bibliofilská edice Bohemia. Kvůli originálnosti typografických kompozic na knižních obálkách získal Hlavsa obdivovatele i v zahraničí (zde rovněž obdržel četná ocenění).

hlavsa

 

Zdenek Seydl (1916–1978)
Malíř, grafik, ilustrátor, typograf, scénograf. Žák Jana Konůpka a Františka Kysely.

Angažmá ve vydavatelské sféře přijal Zdenek Seydl v roce 1949. Téměř třicet let ovlivňoval ve vedení výtvarné redakce Československého spisovatele vizuální podobu knižní produkce nakladatelství, která patřila v historii soutěže spolu s knihami nakladatelství Odeon k nejoceňovanějším. Seydlovy grafické návrhy edic Otázky a názory, Spirála, Život kolem nás – spolu s monumentálním ilustračním dílem (např. F. Rabelais, Gargantua a Pantagruel) obvykle doplňovaným vlastním kresleným písmem – ho řadí k nejvšestrannějším umělcům české knižní kultury. Seydl si získal obdiv i mezi jinými výtvarníky, podle Františka Tichého dal české knize novou tvář.

seydl

 

Jiří Rathouský (1924–2003)
Grafik, ilustrátor, typograf. Žák Cyrila Boudy.

Rathouského suverénně zvládnutá kompozice písma a obrazu na obálce knihy Vedoucí místo oceněné v soutěži o nejkrásnější knihy v roce 1965 spolu s dalšími svazky edice Mladé cesty nakladatelství Mladá fronta (mj. Prostor k rozlišení Věry Linhartové, 1964; Protokoly Václava Havla, 1966) představuje jedinečný vklad estetice knižní obálky 60. let. Podstatnou část rozsáhlého díla užité grafiky tvoří Rathouského vizuálně výrazné návrhy knižních značek, například grafický symbol sjednocující spisy Ernesta Hemingwaye (1965) nebo značka edice Pyramida či nakladatelské značky Československý spisovatel a Academia. Rathouský získal v 80. letech opět ocenění za grafické řešení edice Gama.

rathousky

 

Libor Fára (1925–1988)
Malíř, knižní grafik, scénograf. Žák Františka Muziky a Emila Filly.

Surrealistické východisko Fárovy volné tvorby se projevilo rovněž v knižní grafice. Zkušenosti ze spolupráce s ineditními aktivitami surrealistické skupiny počátku padesátých let (sborníky Znamení zvěrokruhu) předznamenaly jeho pozdější práci pro knihu v 60. a 70. letech (např. antologie Magnetická pole, 1967). Školení, které Fára v oboru knižní grafiky získal u Jaroslava Švába, pokračovalo v 60. letech jejich vzájemnou spoluprací na edici Kapka. Pro obálku Nesvadbovy novely Einsteinův mozek zvolil Šváb k Fárově koláži s oblíbeným motivem oka bezpatkové písmo, které se u nás znovu začalo prosazovat koncem 50. let. Úspěšné Fárovy návrhy edic Umělecká fotografie (1966), Dějiny českého divadla (1968) doplňují další tituly pravidelně oceňované v soutěži až do konce 80. let.

fara

 

Jan Solpera (* 1939)
Typograf, knižní grafik, ilustrátor. Žák Františka Muziky.

Titulkové písmo, písmo v roli svébytné ilustrace – to jsou hlavní výrazové prostředky knižního designu, jež Solpera rozvíjel nejen v soutěži o nejkrásnější knihy. Nezaměnitelný Solperův rukopis, který se v 70. a 80. letech objevoval na obálkách knih nakladatelství Odeon, je spojen s výrazně pojednanými shakespearovskými tituly. Solperovy návrhy obálek uspěly i v soutěži v 90. letech.

solpera2

 

Zdeněk Ziegler (* 1932)
Architekt, grafik, typograf.

Od prvního ročníku se v soutěži o nejkrásnější knihy objevují Zieglerovy knižní návrhy. Do roku 1989 spolupracoval s předními nakladatelstvími – Odeonem, Československým spisovatelem a Mladou frontou, jejichž pečlivě vypravené publikace získaly v soutěži mnohá ocenění, a měly tak vliv na hodnocení a úroveň celé domácí knižní produkce. V Zieglerově tvorbě se opakovaně objevují návrhy typografických obálek s minimalistickou estetikou, v některých případech odkazující k oblibě orientální symboliky (v 60. letech vytvořil vizuální podobu edice Váhy, v 90. letech nakladatelství Oikoymenh a Brody). Teprve ve spolupráci se Zdeňkem Křenkem na koncepci nakladatelství Aulos se plně rozvinulo Zieglerovo osobité vidění knihy jako organického celku, ve kterém se díky vhodně zvolenému grafickému řešení rovnocenně uplatňují všechny složky. Bibliofilská produkce nakladatelství nenašla v soutěži dlouho konkurenta právě díky citlivě voleným řešením Zdeňka Zieglera. Nakladatelství Aulos získalo kromě četných domácích ocenění i dvě mezinárodní ceny.

ziegler

 

Studio Najbrt

Studio Najbrt nese jméno svého zakladatele Aleše Najbrta (* 1962, typograf, grafický designér, žák Jana Solpery), který patří od roku 1995, kdy získal v soutěži o nejkrásnější knihy hlavní cenu pro mladé výtvarníky, mezi přední osobnosti našeho současného grafického designu.

Studio Najbrt zaměstnává generačně rozvrstvený kolektiv osobností, které se podílejí na širokém spektru činností nabízených v portfoliu studia. Jedná se o tradiční oblast užité grafiky – knižní grafiku, design časopisů, plakáty, ale i o návrhy corporate identity, webové stránky, dokonce i o návrhy interiérů.

Za dvacet let své existence studio dosáhlo úspěchů ve všech oblastech grafického designu: získalo uznávaná ocenění na Bienále užité grafiky v Brně, ceny Ministerstva kultury ČR v soutěži o nejkrásnější české knihy roku, podařilo se mu získat prestižní zakázky na vytvoření vizuální podoby loga a plakátu 49. ročníku MFF Karlovy Vary (2014).

najbrt

 

Petr Babák (* 1967)
Typograf, grafický designér. Žák Jana Solpery.

V letech 1995–2002 spolupracoval s Tomášem Machkem. Od roku 2002 má vlastní studio Laboratoř, vede Ateliér grafického designu a nových médií na UMPRUM v Praze. Řídí se zásadou: „řemeslo je předpokladem, experiment podmínkou, risk nutností“ a neakcentuje vlastní rukopis, oblíbené grafické prostředky. Jeho stylem je nemít vlastní styl, přesto jeho návrhy nepostrádají originalitu. Hledá takové grafické řešení, které by knize vtisklo pečeť neopakovatelnosti – výchozí texty se pro Babáka stávají jedinečnými tématem, obsahem nebo autorským rukopisem. Ve výsledném návrhu mají znakovou podobu: stylizované M na obálce katalogu Jána Mančušky, stopa střely na obálce katalogu architektonického ateliéru Projektil, geometrické značky funkcionalisticky laděné obálky katalogu výstavy Ladislava Sutnara. Poroty soutěže vnímají jedinečný Babákův přístup ke knižnímu designu, a proto mu opakovaně udělují hlavní ceny.

babak

 

Juraj Horváth (* 1974)
Typograf, ilustrátor. Žák Jiřího Šalamouna.

Po roce 2000 se v soutěži o nejkrásnější knihy pravidelně mezi oceněnými objevuje Juraj Horváth jako grafik či ilustrátor. Všestranně talentovaný umělec vybudoval nakladatelství dětské literatury Baobab (název se často vyskytuje v tiráži za jménem grafika nebo i samostatně). Koncepce nakladatelství vznikla na podobném principu jako v nakladatelství Aulos (jedná se o značku, která představuje určitý kolektivně sdílený estetický názor). Horváthovo osobité vidění knihy sjednocuje pestrou i kvalitní produkci nakladatelství. Souznění typografa a ilustrátora vyniká v tandemu Horváth–Valoušek, jejich společné publikace – nepostrádající vtip, dynamiku i poučení – získaly v soutěži již několik cen. Produkce nakladatelství Baobab inovativním způsobem navazuje na tradici založenou Jiřím Šalamounem (Horváth je jeho nástupcem v Ateliéru ilustrace a grafiky na UMPRUM v Praze).

horvath

Tuto stránku vám přinášíme ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví (PNP). PNP je zřízen za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírku dokladů k vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích od 18. století do současnosti.