Měsíční pobyt od 19. 10. do 19. 11. 2026 v Lipsku pro jednu osobu.

České literární centrum (dále jen ČLC), sekce Moravské zemské knihovny (dále jen MZK), ve spolupráci s Referátem mezinárodní spolupráce města Lipska zajistí měsíční rezidenční pobyt v Lipsku pro jednoho českého autora či autorku.

O tento rezidenční pobyt se letos mohou ucházet:

• spisovatelky a spisovatelé (v oblasti prózy, literatury pro děti a mládež, poezie, literatury faktu a dalších forem).

Cílem tvůrčího pobytu v Lipsku je poskytnout vybranému uchazečstvu prostor k soustředěné a kreativní práci v inspirativním prostředí německého města Lipska a rozvíjet kulturní spolupráci mezi Českou republikou a Německem, zejména mezi partnerskými městy Brno a Lipsko. Vedle projektu, na jehož základě bude český rezident vybrán, vytvoří autor krátký umělecký text či úvahu reflektující rezidenční pobyt v Lipsku, který doplní fotografiemi z místa rezidence. Tento text pak bude využit v rámci PR aktivit ČLC/MZK a Referátu mezinárodní spolupráce města Lipska.

Rezident by měl být ochoten zúčastnit se jedné akce (např. čtení, prezentace, debata apod.) pořádané ČLC a Referátem mezinárodní spolupráce města Lipska v Evropském domě v Lipsku.

Rezidentovi bude poskytnuto ubytování v Lipsku, stipendium ve výši 30 000 Kč a příspěvek na cestu v maximální výši 2 500 Kč.

V případě, že tomu nebrání smluvní podmínky mezi autorem a vydavatelem či nakladatelem, měla by publikace, na níž bude autor během rezidenčního pobytu pracovat, být v tiráži (příp. za článkem apod.) opatřena poznámkou „Kniha/text/článek vznikl/a s podporou Českého literárního centra, sekce Moravské zemské knihovny v Brně, a Referátu mezinárodní spolupráce města Lipska v rámci rezidenčního pobytu v Lipsku.“

Termín pobytu: 19. 10. – 19. 11. 2026

Termín pro zaslání přihlášek: 31. 5. 2026

Dokumenty pro přihlášení českých autorů (v češtině):

• vyplněný formulář žádosti

Další podmínky vyhlašovatele jsou uvedeny ve formuláři žádosti, který je nedílnou součástí tohoto výběrového řízení, a jsou pro žadatele závazné.

Případné dotazy posílejte na adresu residencies@czechlit.cz.

ČLC podpoří sedm rezidenčních pobytů v Klášteře Broumov.

České literární centrum, sekce Moravské zemské knihovny (dále ČLC), přijalo k 28. únoru 2026 celkem 21 žádostí jednotlivců a 2 žádosti autorských dvojic o měsíční rezidenční pobyt v Klášteře Broumov na období červen až září 2026 pro české autory a autorky. O rezidenční pobyt se mohli ucházet spisovatelky a spisovatelé v oblasti prózy, literatury pro děti a mládež, poezie, literatury faktu a dalších žánrů, ilustrátorky a ilustrátoři, tvůrci autorských knih a komiksu s minimálně jednou knižní publikací. Dvě místa byla vyhrazena začínajícímu autorstvu. Rezidenční program zaštiťuje ČLC ve spolupráci se Vzdělávacím a kulturním centrem Klášter Broumov.

Komise mobility podpořila:

Borjanu Dodovu

Michala Kašpárka

Magdalénu Rejžkovou a Marii Sýkorovou

Žofii Remešovou

Petra Šmída

Lubomíra Tichého

Komise mobility ČLC:
Frances Jackson
Martin Janeček
Radim Kopáč
Martin Krafl
Veronika Tuckerová
Milena Šubrtová

Odborná komise vybrala jednoho autora, který odjede na měsíční rezidenční pobyt do Horní Plané.

České literární centrum (dále jen ČLC), sekce Moravské zemské knihovny, ve spolupráci se Spolkem Adalberta Stiftera a za podpory Bavorské státní kanceláře nabídlo měsíční rezidenční pobyt v Horní Plané pro jednoho českého spisovatele či spisovatelku v doprovodu rodinných příslušníků. Partnerem projektu je také Regionální muzeum v Českém Krumlově – pobočka Památník-rodný dům Adalberta Stiftera.

Z celkem jedenácti předložených žádostí komise volbou per rollam vybrala autora Jana Štiftera.

Gratulujeme a děkujeme všem přihlášeným.

Komise mobility ČLC:

Frances Jackson
Martin Janeček
Radim Kopáč
Martin Krafl
Veronika Tuckerová
Milena Šubrtová

Odborná komise vybrala jednu autorku, která odjede na měsíční rezidenční pobyt na faru Hoprich v Martínkovicích.

České literární centrum (dále jen ČLC), sekce Moravské zemské knihovny, ve spolupráci s farou Hoprich nabídlo měsíční rezidenční pobyt v Martínkovicích na Broumovsku pro jednoho spisovatele či spisovatelku v doprovodu rodinných příslušníků. Z celkem třiceti pěti předložených žádostí komise volbou per rollam vybrala autorku Petru Hůlovou.

Komise mobility ČLC:

Frances Jackson
Martin Janeček
Radim Kopáč
Martin Krafl
Veronika Tuckerová
Milena Šubrtová

Výběr českého komiksu za roky 2020–2025.

Výběr českých knih pro děti a mládež vydaných v letech 2023 až 2025.

Výběr nové české literatury vydané v roce 2025.

Skutečný příběh o mariánském zázraku v českém pohraničí ukazuje meze vzájemné důvěry i víry, ale také strasti silných žen v patriarchální společnosti konce 19. století.

Námět druhého románu spisovatelky a scenáristky Sáry Zeithammerové vychází z mariánského zázraku v Suchém Dole na Broumovsku – čtrnáctileté Kristině se zde na konci 19. století údajně několikrát zjevila Panna Marie. Kolem historicky doložené události autorka konstruuje přesvědčivý fikční svět zaplněný nejednoznačnými postavami. Dynamiku románu udává nevšedně zvolená nespolehlivá vypravěčka Aloisie, ovdovělá Kristinina matka. Přestože je k dceřině vizi zpočátku skeptická, zástupy poutníků proudící do města pomohou její hospodě z existenčních potíží. Obě výrazné ženské figury opakovaně narážejí na limity patriarchální společnosti. Konvenční, ale svěží vyprávění stojí na pevných základech důkladného studia historických pramenů a promyšlené kompozice. Autorka s plíživou tísnivostí zachycuje intenzivní vztah mezi matkou a dcerou, proměňující se náladu vesnické komunity i rozpor mezi vírou jako intimním prožitkem a zdrojem společenského tlaku.

Román o ženě, která v pasti víry, dluhů a mateřské oddanosti ztrácí kontrolu nad vlastním tělem i životem a bolestně hledá cestu zpět k sobě samé.

Anna Beata Háblová v románu Víry sleduje osud ženy, jejíž život se postupně rozpadá pod tlakem ekonomické situace a rozporu mezi osobními selháními a vnitřně přijatými dogmaty. Román přináší kritický, ale citlivý pohled na sexuální práci prostý moralizování a zachycuje vnitřní boj ženy, která chce uniknout násilnému prostředí, ale naráží na manipulaci, poslušnost a vlastní neschopnost odporu. Intimní scény jsou nahrazeny netradičním motivem vaření – recepty se stávají únikovou strategií i obrazem vnitřního napětí. Do osobního příběhu vstupuje i překvapivá politická rovina a motiv víry v proměnu, která může být spásou i iluzí.