Martin Klučka je typický dnešní muž bez vlastností, mladý intelektuál, jehož život nemá pevné kontury. Pochází z Hlučínska, ale žije v Praze, kde vystudoval dějiny umění, a ačkoli se zde cítí osamocený a vykořeněný, myšlenkám na návrat do rodného kraje se brání. Podvědomě je však přitahován právě traumaty spojenými s jeho německo-českou národností. Ve své disertační práci se proto zabývá architekturou nacistického Německa a jeho zájem mu přivede do cesty tajemnou dívku Martinu Lípovou. Právě ona jej upozorní na postavu Hanse Kammlera, hlavního architekta SS, jehož stopa na konci války mizí v Praze. Pátrání po jeho dalších osudech přivádí mladou dvojici do mnoha dobrodružných situací. Vedle této dějové linie se odvíjí monolog samotného Kammlera, v němž rekonstruuje svůj život a noří se do úvah o své práci, násilí a smrti. Tyto dvě roviny jsou zarámovány příběhem Martinova otce Waltera a jeho přítele Kurta, kteří v polovině 90. let odjíždějí za prací do Německa, kde právě záhadně zmizel jejich kolega. Všechny tři linie se nakonec protnou v Martinově rodišti Ludgeřovicích, kde se obnovuje hřbitov vojáků padlých ve službách Wehrmachtu. Otázky však zůstávají. Za dramatickým dějem románu vyvstávají hlubší souvislosti a otázky národní identity dnešních Slezanů. Ve své románové prvotině Petr Čichoň citlivě odhaluje rozporuplnou minulost tohoto pozoruhodného kraje.
(Host)
Rozhovor s autorem v Právu (27. 10. 2011)
Recenze
Recenze Evy Klíčové Probouzení hnědé krve (Respekt, 46/2011)
Recenze Jiřího Peňáse Vyšel tu nacistický román? Kdepak, jen slabý (Lidové noviny, 27. 11. 2011)
Recenze Jiřího Lojína na CBDB (20. 10. 2011)
Recenze Jaroslava Soukupa na iLiteratuře (10. 12. 2011)
Recenze Pavla Janouška (Tvar, 2/2012)
Recenze Kryštofa Špidly Román jako desková hra (Host, 1/2012)
Rozhlasový kritický klub o knize na ČRo3-Vltava (6. 2. 2012)
