Láska, dobrodružství, exotika, podnikavost – tradiční ingredience, s nimiž lze ale stále pracovat a vytvářet z nich hravé, a přitom sofistikované příběhy

Beletrie

Ostrov je krátký hutný román, který by snesl nálepku fantazijní prózy. Centrálním místem je izolovaný ostrov, přes který vedou obchodní cesty mezi Evropou a Asií někdy na konci 17. století. Spíš než utopií je ostrov dystopií – dobré časy zde už kdysi dávno byly a teď tu vše jen dožívá, nostalgicky zahleděné do minulosti a neschopné zastavit rozpad a vymírání. Což evokuje podobné prostory z předchozích próz Bianky Bellové – Jezero a Mona. Melancholii ostrova naopak vyvažují místa, kde se lze prosadit a kde se už projevuje dravý duch podnikatelský, který panuje na cestách od Benátek do Persie. Jedno nepozorovaně přechází v druhé: román ukazuje, jak tenká je hranice mezi chytrostí a vypočítavostí, mezi odvahou a hazardérstvím, mezi civilizovaností a barbarstvím, ale i mezi láskou a sebeláskou. Ostrov má všechny ingredience příběhů, které nelze odložit, dokud se nedozvíme, jak to dopadlo. A je přitom i úvahou o tom, čím nás literatura umí i v éře nových médií přitahovat.

Bianca Bellová (1970) je spisovatelka a překladatelka s bulharskými kořeny. V roce 2009 jí vyšla prvotina Sentimentální román (nové vydání 2018). Následovaly knihy Mrtvý muž (2011) a Celý den se nic nestane (2013). Za román Jezero (2016) získala cenu Magnesia Litera v kategorii Kniha roku, Cenu Evropské unie za literaturu a za anglický překlad literární cenu EBRD Literature Prize; práva na jeho vydání byla prodána do pětadvaceti zemí. V roce 2019 jí vyšel román Mona, za který obdržela cenu Česká kniha. V roce 2021 vydala povídkovou sbírku Tyhle fragmenty, o rok později román Ostrov. Její nejnovější knihou je Transfer (2023).