Překladatelé
Barbora Genserová (NL — CZ)
Barbora Genserová vystudovala český a německý jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během bakalářského studia přidala studium nizozemské filologie a brzy poté následovaly první překlady. Přeložila části vysokoškolské učebnice dějin německé literatury a knihy o Janu Amosi Komenském. Spolu s kolegy přeložila povídku In de rij voor de nachtboot od Saskie de Coster. Zajímá se o lingvistiku a studium, výuku a překládání germánských jazyků.
E: barbora.genserova@gmail.com
Agnieszka Buchtová (PL — CZ)
Agnieszka Buchtová je literární překladatelka z polštiny a environmentalistka. Původem z Těšínska je rodilou mluvčí obou jazyků.
Po přeložení několika dětských knížek přešla k divadelním hrám a poezii a získala ocenění za překlad básní Jacka Cygana ve 12. ročníku Překladatelské soutěže na FF Ostravské univerzity.
Během studia environmentalistiky a anglické filologie na Masarykově univerzitě v Brně spolupracovala také s Českým rozhlasem a Polským Institutem v Praze na propagaci polské literatury a kultury. Nedávno přeložila úryvek knihy Sylwie Chutnik pro literární časopis PLAV.
Ve volném čase se věnuje ochraně moravských stepních lokalit a historii období empíru.
E: buchtova.agnieszka@gmail.com
Jitka Zárubová (BG — CZ)
Jitka Zárubová (1984, Praha) studovala bulharistiku na Ústavu slavistiky na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Více než patnáct let pracuje pro Bulharský kulturní institut v Praze, kde zdokonalila své překladatelské a tlumočnické schopnosti. Věnuje se překládání bulharských filmů. Českému divákovi se v jejím překladu dostalo ke zhlédnutí již více než sto hraných i dokumentárních filmů. Společně se svými kolegy se podílela na překladu publikace Půlnoční historky: antologie bulharského diabolismu. Kromě literárních projektů se v posledním roce zabývá organizováním výstav o ekologii, porušování ženských práv a dalších tématech, která hýbou naší společností.
Markéta Cubrová (ES — CZ)
Po studiu na česko-španělském bilingvním gymnáziu jsem se rozhodla pokračovat ve studiu jazyků formou překladatelství a tlumočnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde jsem se začala více zajímat o Chile a překlad mé povídky z bakalářské práce o agentce Pinochetovy tajné policie Ingrid Olderocková, zrůda z Chile nakonec vyšla v kulturním čtrnáctideníku A2. Při studiu jsem jako překladatelka, tlumočnice, knihovnice a asistentka pracovala pro Instituto Cervantes v Praze. Nicméně Chile mě natolik nadchlo, že jsem se do něj poté na půl roku podívala v rámci výzkumu pro mou diplomovou práci na téma chilské literatury a souvisejícího překladu díla Nony Fernández, který se mi, doufám, jednou také podaří vydat. V roce 2025 by měl vyjít můj první přeložený komiks A dost! Příručka feministické sebeobrany (nejen) pro teenagery a také povídka Traiguénská epidemie v povídkové sbírce Kruely. Povídky od Pyrenejí k Andám.
Věra Böhmová (SR — CZ)
Věra Böhmová vystudovala jihoslovanské filologie na Masarykově univerzitě v Brně. Několik let působila v Srbsku, kde v rámci zahraniční rozvojové spolupráce zajišťovala programy v oblasti kultury a vzdělávání. Má zkušenosti s tlumočením vernisáží, autorských čtení, filmových projekcí i obchodních jednání. Věnuje se produkci kulturních akcí a výstav. Současně pracuje jako soudní překladatelka. Publikovala řadu knižních recenzí a překladů textů srbských autorů v literárních periodikách, především v Literárních novinách a časopisu Host (například úryvky z textů Milorada Paviće, který zůstává jejím nejoblíbenějším srbským autorem). V roce 2018 vyšel její překlad románu Morana autorky Aleksandry Cimplové.
Klára Němcová (NL — CZ)
Klára Němcová se nizozemštině věnuje od roku 2019 a během studia se zamilovala i do literárního překladu. Jazyky a literatura totiž vždy byly její vášní, a proto se rozhodla pro magisterský obor Překladatelství na Masarykově univerzitě v Brně. Univerzita jí umožnila strávit část studia na nizozemské univerzitě v Leidenu a účastnit se množství překladatelských kurzů, workshopů a projektů, například ve Vídni nebo Vratislavi. Jelikož má Klára ráda výzvy, se svými překlady pokoušela štěstí i v překladatelské soutěži. V roce 2024 tak získala čestné uznání v soutěži Jiřího Levého za překlad dvanácti básní vlámského spisovatele Barta Moeyearta. Vedle překladu s nizozemštinou aktivně pracuje i v mezinárodní IT firmě.
Petra Janků (SL — CZ)
Petra Janků (1997) vystudovala Českou filologii se zaměřením na editorskou práci na Univerzitě Palackého v Olomouci a Jihoslovanská studia se specializací na slovinštinu na Masarykově univerzitě v Brně. V současné době pokračuje v magisterském studiu Slavistiky a dokončuje magisterský obor Čeština jako cizí jazyk. Svou vášeň pro jazyky uplatňuje nejen při výuce češtiny pro cizince i české studenty, ale také při korekturách či příležitostných výletech do světa marketingu. Do překladatelského světa vstoupila překladem výběru básní slovinské básnířky Zaly Marolt, který publikoval literární časopis Tvar. Tento krok vnímá jako začátek své překladatelské cesty – s ambicí otevřít českým čtenářům okno do slovinské literatury.
Adéla Mikešová (UKR — CZ)
Adéla Mikešová (1999, Písek, Česká republika) vystudovala bohemistiku a ukrajinistiku na Univerzitě Karlově, kde aktuálně dokončuje svou magistraturu v oborech ukrajinistika a komparatistika diplomovou prací, která se zabývá duchy a nemrtvými v ukrajinské literatuře. Zajímá ji vše podivné a nevšední, což silně ovlivňuje její akademické zájmy, mezi něž patří magický realismus, specifika dětské literatury, fenomén paměti v literatuře nebo vyobrazení smrti v dílech odehrávajících se v prostředí vesnice. Její první publikovanou přeloženou knihou byla sbírka básní pro děti od Grigorije Falkoviče Komu psala beruška, 2024 (orig. Комашка писала нікому: Вірші дітям, 2019). Obecně se věnuje marginalizované literatuře včetně té dětské a ráda poukazuje na to, že i tyto texty spadají pod literaturu a stojí za to být studovány. Kromě ukrajinské literatury se zabývá také českou současnou prózou, finskou literaturou nebo avangardními texty z per ženských autorek. Jejími vzory jsou Milena Jesenská a Tove Jansson.
Anna Kostková (IT — CZ)
Anna Kostková vystudovala italianistiku a nizozemský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde následně dokončila také magisterské studium nizozemského jazyka a literatury. Její první velkou jazykovou láskou se stala italština, jejíž studium ji inspirovalo k tomu, aby se začala věnovat překladu. Přeložila tři historické romány z italštiny do češtiny, od kolektivu autorů Valery Esperian a od autora Massima Polidora. Během studií se rovněž podílela na studentských překladatelských projektech zaměřených na nizozemské texty. V současné době studuje magisterský program Blízkovýchodních studií se specializací na turečtinu. Přestože aktuálně žije v Praze, snaží se dělit svůj život mezi Česko, Turecko a Itálii jak jen to jde. Do budoucna doufá, že rozšíří svůj překladatelský záběr i o překlady turecké literatury, nadále chce ovšem zůstat věrná italštině, která je základním kamenem její překladatelské cesty.
Klára Našincová (RO — CZ)
Klára Našincová, vystudovala rumunskou filologii na FF Univerzity Karlovy v Praze, kde se v závěrečných pracích věnovala dramatické tvorbě Mircei Eliada a rumunské literární tvorbě Eugèna Ionesca. Má za sebou překlady titulků, povídek, divadelních her i básní od autorů jako je Mircea Eliade, Bogdan Suceavă, Octavian Soviany a další. Získala čestné uznání v Soutěži Jiřího Levého (2021) za povídky L. D. Teodorovice a rok nato se tamtéž umístila na 3. místě s povídkami Bogdana Suceavy, které byly otištěny v literárním časopise Plav. V roce 2023 jí vyšel knižní překlad komiksu sester Surducanových, v dohledné době vyjde překlad divadelní hry Mircei Eliada v souboru her Nekonečný sloup, kde v doslovu navazuje na svou bakalářskou práci. Ráda by se literárním překladům věnovala i nadále.