Odysseus se tentokrát vrací domů ne proto, aby obnovil říši, ale aby zkusil čelit změnám, které musejí přijít. A vrací se v románu vynikajícím nebývalou imaginací, nápaditým humorem a stylem vyprávění.

Beletrie

Letnice nabízí příběh obyvatel města izolovaného od civilizace, díky čemuž v něm neplatí některé fyzikální či společenské zákonitosti. Lidé tu po generace žijí v kouzelném světě, který ale chápou jako normální. Teprve rozvoj státní správy s příchodem 20. století je donutí se těchto nezvyklostí vzdát.

Byť se odehrává před sto lety, nejde o román historický. Příběh je spíše univerzálním podobenstvím o civilizačním zlomu, kdy nová doba přináší nikoli zlepšení, ale naopak nutí vzdát se příjemného a přijmout sérii změn k horšímu. Toto vážné a aktuální téma má nicméně formu příběhu, které srší humorem jazykovým i situačním, vyniká neotřelými nápady i aluzemi na desítky děl světové literatury. Výsledkem je nesmírně sofistikovaný, hravý, a přitom intelektuálně pestrý obraz světa nuceného zříci se zázraků a stát se racionálním, standardizovaným. Jde o literární debut autora střední generace, který ukazuje, že magický realismus může zdárně fungovat i ve střední Evropě.

Miroslav Hlaučo (1967) vystudoval klinickou farmacii v Bratislavě, po ní také režii na DAMU a filmovou vědu na Filozofické fakultě v Praze. Po krátkém období, ve kterém se živil uměním, pracuje už řadu let v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií. Román Letnice jsou jeho literárním debutem.