Spojení hluboké venkovské moudrosti, která už vymírá, a obrazů z ukrajinských dějin viděných zdola.

Beletrie

Román od autora s ukrajinskými i českými kořeny zachycuje tříštivý, mihotavý a nejednoznačný obraz ukrajinské provincie, konkrétně regionu Polesí, ve vzpomínkách staré ženy. Vyprávěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika (složená ze silných obrazů a vzájemně provázaných příběhů) zpracovává nejen osudy ústřední rodiny, ale také širokou paletu dalších postav a figurek, které dohromady skládají pestrou románovou mozaiku života v (zejména) Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století de facto do současnosti. Plátno vyprávění je místy potrhané, popálené a tedy fragmentární, tříští se do menších příběhů osobnějšího rázu, do kterých někdy až brutálně pronikají dramatické „velké“ příběhy východní Evropy. Sugestivní a místy velmi tíživý román má potenciál čtenáře strhnout svou divokostí a bezprostředností.

Alexej Sevruk (1983), básník, prozaik, publicista, překladatel. Od svých dvanácti let žije v Česku, kam s rodiči přesídlil v rámci vládního programu repatriace volyňských Čechů a jejich příbuzných. Vystudoval ukrajinistiku a všeobecnou slavistiku na FF UK v Praze. Tamtéž obhájil disertaci o takzvaném suržyku v současné ukrajinské literatuře. Spolu s Miroslavem Tomkem z ukrajinštiny přeložil román Moskoviáda Jurije Andruchovyče a sbírku povídek Big Mac Serhije Žadana. Samostatně pak Žadanovu básnickou sbírku Dějiny kultury začátku století. Naopak do ukrajinštiny převedl experimentální prózu Patrika Ouředníka Europeana. Z polštiny přeložil básnickou sbírku Dawida Mateusze Stanice vodárenské věže. V roce 2016 vydal soubor povídek Divadlo tančících loutek. Drobné překlady a publicistické texty, ale i vlastní tvorbu publikoval v řadě tuzemských a zahraničních časopisů, magazínů, antologií a revue. Působil jako redaktor časopisu Plav – měsíčník pro světovou literaturu (v letech 2015–2018 v funkci šéfredaktora). Žije v Litoměřicích. Pracuje jako archivář v Památníku národního písemnictví.